Závěrečné shrnutí

Vážení čtenáři,
po třech měsících, kdy jsme se Vás snažili prostřednictvím aktuálních zpráv a analýz informovat o dění na indickém subkontinentu, přišel čas na shrnutí vztahů mezi Indií- druhou nejlidnatější zemí světa, jejíž ekonomika vykazuje hned po Číně největší růst a Pákistánem- druhou nejlidnatější muslimskou zemí, která stejně jako Indie vlastní jaderné zbraně.

Indie a Pákistán spolu vedou spory dá se říct odnepaměti, ale největší vyhrocení jejich vztahů přišlo se získáním nezávislosti na Británii v roce 1947, kdy se Britská Indie rozdělila na převážně muslimský Pákistán (později včetně Východního Pákistánu) a hinduistickou Indii. Jablkem sváru se stala sporná území vzniklá po jejich rozdělení, zejména pak oblast státu Džammú a Kašmír, historického území na jižních svazích Himálaje. V letech 1947-1948 proběhla mezi Indií a Pákistánem válka o Kašmír. Poté byly za účasti OSN podepsány mírové dohody a v místě, kde skončily boje, byla vytvořena linie kontroly (Line of Control – LoC), kde po nějakou dobu zůstaly mírové jednotky OSN. Roku 1954 ratifikovalo připojení Džammú a Kašmíru k Indii ústavodárné shromáždění. V roce 1957 pak schválilo svou vlastní ústavu, vytvořenou na základě indické ústavy. Od té doby Indie považuje tu část Džammú a Kašmíru, kterou má pod kontrolou, za nedílnou součást Indické republiky.
Když hovoříme o indicko-pákistánských sporech, v žádném případě se nejedná pouze o Kašmír. Rok 1965 byl poznamenán konfliktem na jihozápadní hranici, odkud se později indické jednotky stáhly a Pákistán nabyl vítězného dojmu. Zanedlouho ale druhá indicko-pákistánská válka pokračovala. Pákistánci zahájili utajovanou ofenzívu směřující přes LoC do Džammú a Kašmíru. Na to Indie reagovala překročením mezinárodně uznávané hranice blízko Láhauru. Za tři týdny ale souhlasili oba rivalové s příměřím pod dohledem OSN. V roce 1966 se v Taškentu konalo setkání zástupců obou vlád, na kterém podepsali deklaraci, v níž se zavázali řešit vzájemné spory mírovými prostředky. Klid zbraní ale netrval dlouho. Situace se výrazně zhoršila v roce 1971, kdy v Pákistánu vypukla v plné síle občanská válka (západopákistánská armáda zasahovala proti východním Pákistáncům požadujícím autonomii a později nezávislost). Podle odhadů uprchlo díky bojům do Indie více než 10 milionů východopákistánských obyvatel. V prosinci Indie vstoupila do Východního Pákistánu na pomoc tamnímu obyvatelstvu. Pákistánská armáda kapitulovala, načež byl ve Východním Pákistánu 6. prosince 1971 vyhlášen nezávislý stát Bangladéš. V roce 1972 došlo k mírnému pokroku – v Šimle byla podepsána dohoda, ve které se oba státy zavazují řešit sporné otázky bilaterální cestou. Na tuto dohodu se dodnes odvolávají politici jak indické, tak pákistánské vlády. Bangladéš byla Pákistánem uznána v roce 1974. Pokud jde o Džammú a Kašmír, obě země souhlasily s návrhem, že budou plně respektovat LoC. Roku 1974 uzavřela vláda státu Kašmír s indickou vládou dohodu, která potvrzovala statut Kašmíru jako "správní jednotky Indické republiky". Pákistán tuto dohodu odmítl. Kolotoč násilností v Kašmíru pokračuje dodnes.


Nadějí na vyřešení sporů v kašmírské oblasti by mohly být volby, které se konají od 17. listopadu do 24. prosince 2008. Volí se v sedmi fázích, postupně v každém z kašmírských distriktů. Do voleb vkládá Kašmír své naděje. O tom ostatně svědčí i vysoká volební účast, jakou odborníci na tuto oblast nepamatují. Je to známka toho, že obyvatelé Kašmíru volají po změně, chtějí zlepšit svou situaci a konečně chtějí nezkorumpovanou vládu, která bude stát na jejich straně. Největšími favority jsou Lidová demokratická strana (LDS) a Národní konference (NK). LDS se prezentuje jako pro-muslimská strana, bojující za jejich práva, zatímco NK je obviňována z netečnosti k muslimským problémům v Džammú a Kašmíru a ze spojenectví s komunálními silami.
V této souvislosti je třeba se zmínit i o amerických volbách, ve kterých zvítězil demokrat Barack Obama. Ten se po svém zvolení vyjádřil také k otázce Kašmíru. Naznačil, že pokud Pákistán nebude řešit problém s islámskými ozbrojenci, kteří pronikají přes pákistánskou severo-západní hranici do Afghánistánu a tady podkopávají křehkou stabilitu, tak se USA aktivně zapojí do vyřešení kašmírského problému. Spojené státy budou také chtít zajistit obyvatelům právo na referendum, které Indie kategoricky odmítá. Indický ministr zahraničí jako odezvu uvedl, že kašmírská otázka by měla zůstat bilaterálním problémem mezi Indií a Pákistánem.

Obecně se zdá, že se situace v kašmírské oblasti začíná vyvíjet správným směrem. Kašmírská oblast se prostřednictvím otevření obchodní cesty a položením první železnice otvírá světu. Zejména nová obchodní silnice (první po šedesáti letech) je pro Kašmířany velkým krokem vpřed. Její samotné otevření bylo ale ohroženo v důsledku desítek přeshraničních přestřelek a opětným obviňování ze strany Indie, že Islámábád podporuje útoky na jejím území. Zahájení provozu přivítali jako své vítězství separatisté na indické straně Kašmíru, kteří o otevření obchodní trasy usilovali při masových protestech proti indické vládě, se kterou bojují od roku 1989. Obyvatelé Kašmíru doufají, že se jejich obchod tímto rozvine i s centrální Asií a Perským zálivem. Cílem zahájení železniční dopravy je přinést rozvoj do vzdálených oblastí zmítaných vnitřními rozpory. Na tomto projektu se pracuje již osm let a celá trať by měla být dostavena v létě roku 2009.

Obě země si slibují vzájemnou spolupráci. Důvodem k tomu jsou i pákistánské sociálně- ekonomické problémy, do kterých jej přivedla válka proti teroru a také bývalá vláda prezidenta Mušarafa a jeho nepopularita ve světě. Pákistán se proto snaží přesvědčit představitele mnoha zemí ke zvýšení obchodu a investic v Pákistánu, Indie nevyjímaje. S Indií konkrétně jedná například o odstranění celních bariér pro pákistánské podnikatele.
Tento poměrně kladný vývoj vztahů mezi zeměmi, který byl dokládán mnoha jednáními mezi Dillí a Islámábádem, byl narušen 26. listopadu. V ten den byly na indický Bombaj zahájeny teroristické útoky. Vyšetřováním se došlo k závěru, že za útoky stojí teroristická organizace Laškare tajjaba, která působí především v Kašmíru proti indické nadvládě. Osoby, mající co do činění s tou teroristickou organizací, byly po útoku pákistánské policie zadrženy. Situaci komplikuje Indie, která odmítá Pákistánu poskytnout své nashromážděné důkazy a která po Pákistánu požaduje vydání teroristů. Pákistán však nesouhlasí a opakuje, že teroristé byli zadrženi na pákistánské půdě a tam budou také souzeni.
Příznivé je, že i přes počáteční vyhrocení vztahů mají státy stále tendenci vést diplomatická jednání a vše řešit mírovou cestou. Indie sice zpočátku vyhrožovala použitím síly proti Pákistánu, vše se však stočilo na cestu vyjednávání. Dillí tak po útocích v Bombaji stupňuje tlak na Islámábád, zároveň ale podle výpovědi šéfa indické diplomacie nedojde k tomu, že by Indie reagovala na teroristické útoky vojenskou akcí. Ani podle pákistánského prezidenta Zardárího nedojde k tomu, že by mezi zeměmi vypukla v pořadí již čtvrtá válka. Věří totiž, že demokracie nejde ruku v ruce s válkou.

Budoucnost?
Jak vyřešit spory mezi Indií a Pákistánem? Mohlo by se zdát, že vyhlášení nezávislosti Kašmíru by bylo řešením vleklých sporů mezi těmito zeměmi. Je to ale pouze nereálná a velmi vzdálená fikce, nehledě k tomu, že Indie a Pákistán vnímají situaci odlišně. Indie by chtěla přijmout dnešní faktické rozdělení Kašmíru jako stálou hranici, jen to neříká veřejně. Pákistán ve skutečnosti chce získat indickou část, nebo to přinejmenším chce mnoho Pákistánců. Nalézt kompromis bude tedy skutečně těžké. Indie těžko sleví ze svých požadavků. Definitivní mír by znamenal, že Pákistán uzná dnešní hranice za trvalé. Obě země slibují pokračovat ve vzájemných rozhovorech v otázce Kašmíru bez použití sil.

Svět se nyní ptá, zda vyhrocené vztahy odstartované listopadovými teroristickými útoky vyústí ve válku mezi Pákistánem a Indií. Podle posledních informací agentury Reuters totiž Pákistán začal přemísťovat své jednotky, trvale usazené u hranic s Afghánistánem a čítající na dvacet tisíc mužů, k indické hranici. Armádu mobilizuje také Indie. Je důležité si uvědomit, jakou roli hraje mezi vztahy těchto zemí vlastnictví jaderných zbraní a že vidina jaderného konfliktu dostává stále zřetelnější obrysy (Indie a Pákistán patří mezi země, které nikdy nepodepsaly Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) a Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT), přesto ale vehementně usilují o přijetí do jaderného klubu).

Pákistán zadržel členy organizace Laškare tajjaba

Z útoků, které byly spáchány na indické město Bombaj ve dnech od 26. do 29. listopadu a při nichž zahynulo více než 170 osob, obvinily úřady teroristickou organizaci Laškare tajjaba. Tato skupina- oficiálně zakázána v roce 2002- působí především v Kašmíru proti indické nadvládě, a to pod zástěrkou charitativní organizace Jamaat-ud-Dawa.
V úterý 8.12. podnikla pákistánská armáda na tábor této radikální islámské organizace ofenzívu a zatkla při ní 15 osob. Mezi nimi byl i muž jménem Zakí Rahmán Lakhví, kterého coby hlavního strůjce útoků v Bombaji údajně jmenoval jediný z útočníků, jehož se podařilo indické policii zadržet živého. Lakhví spolu s dalším velitelem skupiny Júsufem Muzammilem dával podle indických vyšetřovatelů telefonicky rozkazy deseti teroristům, kteří spáchali sérii útoků v Bombaji. Zatčen byl i zakladatel Laškare tajjaba Háfiz Mohammad-Saeed, který veškerá obvinění popírá.
Celé vyšetřování však komplikuje Indie, která odmítá předat Pákistánu své nashromážděné důkazy a žádá svého souseda o vydání teroristů. Jak uvedl pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší, tak zadržení podezřelí, pokud jim bude prokázána vina, budou souzeni v Pákistánu. Stejný názor má i pákistánský prezident, který oznámil, že kdokoli, kdo je v Pákistánu zatčen, bude zde také souzen. Pákistánská vláda dává zřetelně najevo svůj zájem na společném vyšetřování a žádá po Indii jasné důkazy, že teroristé pochází z Pákistánu.
Nyní se Pákistán potýká s útoky radikálních islamistů. Ti zaútočili na dodávky pro západní spojence bojujících v Afghánistánu u města Péšávar a zničili tak přibližně stovku nákladních automobilů, z nichž některé převážely vojenskou techniku. Pak Taliban udeřil na dopravní terminál používaný Severoatlantickou aliancí, kde bylo zapáleno 50 kamionů přepravujících zásoby vojákům Severoatlantické aliance. Hasičům se podařilo 40 vozů zachránit. Podle výpovědi teroristé stříleli pouze do vzduchu a zapalovali vozidla a vyzvali tamní pracovníky, aby nepracovali pro Američany. Další den byl podniknut podobný útok na jiný terminál, při kterém byl však zabit i jeho hlídač.

Zdroje:
ČT 24. [online]. [cit. 2008-12-12]. Dostupné z: http://www.ct24.cz/svet/asie-a-australie/38777-pakistan-uvalil-domaci-vezeni-na-sefa-militantni-skupiny-laskare-tajjaba/
ČT 24. [online]. [cit. 2008-12-12]. Dostupné z: http://www.ct24.cz/svet/38308-v-pakistanu-zadrzeli-udajneho-organizatora-utoku-v-bombaji/
CNN International. [online]. [cit. 2008-12-12]. Dostupné z: http://edition.cnn.com/2008/WORLD/asiapcf/12/11/india.attacks/index.html?eref=edition_asia
BBC News. [online]. [cit. 2008-12-12]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7778884.stm

Jaderný program Indie a Pákistánu

Pod vlivem nedávného teroristického útoku v indické Bombaji a následného vyostření vztahů mezi Indií a Pákistánem je třeba znovu otevřít otázku možného jaderného konfliktu, který bezpochyby dostává reálné obrysy. S koncem studené války pro mnoho lidí přestala existovat i obava z jaderného konfliktu, jakoby rozpad východního bloku a posléze i Sovětského svazu samotného zásadním způsobem změnil povahu jaderných zbraní a jejich možných využití. Nejkritičtějším místem je Indický subkontinent, který je zřetelným neuralgickým bodem celé jižní Asie.
Indie a Pákistán patří mezi země, které nikdy nepodepsaly Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) a Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT), přesto ale vehementně usilují o přijetí do jaderného klubu (třetí zemí, která smlouvy nepodepsala je Izrael). Počátky indického jaderného programu sahají do 50. let minulého století, kdy byl v Trombay zahájen provoz Výzkumného atomového centra. Mezinárodní prostředí tuto skutečnost tolerovalo, za záruku, že jaderný materiál bude používán pouze a jen pro civilní účely. Později indická vláda koupila od Kanady výzkumný reaktor Cirus, ve kterém se vyrábělo plutonium, to bylo použito v roce 1974 ve vůbec prvních jaderných mírových zkouškách v poušti v Radžastánu. Na samotné termonukleární zbrani začala Indie pracovat v 80.letech. V roce 1998, po 24 letech navázala Indie na jaderné zkoušky sérií jaderných výbuchů, známých jako "Operace Shakti". Zkoušky byly mimochodem provedeny pouhé 2 dny po úspěšných pákistánských testech rakety Ghaurí. V průběhu května 1998 pokračovaly výbuchy v podzemním komplexu v Pokhranu. Indie ve své jaderné doktríně tvrdí, že je právem šestiny lidstva vyvíjet adekvátní obranu proti napadení a jednou ze zásad využití jaderných zbraní je "zákaz prvního útoku". Letos v srpnu vyvolalo pozdvižení setkání Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), na kterém byla Indii přiklepnuta „jaderná výjimka“. Agentura začne v zemi provádět pravidelné kontroly civilních jaderných zařízení. Indie tak může být vpuštěna na mezinárodní trh s jadernými technologiemi, ze kterého ji neúčast v NPT vylučuje. Kontroverzní je ale hlavně to, že pro kontrolu bude otevřeno pouze 14 zařízení, které slouží civilním účelům. Do vojenských objektů MAAE nadále nebude mít přístup. Smyslem těchto kontrol je především zjistit, jestli nedochází k jejich zneužití pro výrobu jaderných zbraní, pokud tedy existuje souběžně utajený jaderný program, ztrácí tyto kontroly důležitost. Pákistánská strana je s udělením výjimky a celkově s indickým jaderným programem velmi nespokojena, tento krok jen vyostřil indicko-pákistánské vztahy. Pákistán se svým jaderným programem Indii nemůže rovnat, ale podceňovat jeho sílu by bylo velkou chybou. Pákistánci začali s nukleárním programem o dost později než Indové, až v roce 1972. V polovině 70. let se zapojil do programu Dr.Abdul Qadeer Khan, který odvedl kus práce a pod jeho vedením poskočil pákistánský jaderný program o velký krok kupředu. Funkční jadernou zbraní disponoval Pákistán už v polovině 80. let, kdy byly provedeny první testy. 28. května 1998 došlo v Pákistánu k ostrému testu jaderné bomby. Byla to reakce na sérii indických jaderných testů. V roce 1999 sice Indie a Pákistán podepsaly tzv. dohodu z Láhauru, jejíž součástí je vzájemné pozastavení jaderných zkoušek, ovšem existuje oficiálně nikdy nezveřejněná pákistánská doktrína, která počítá s použitím jaderné zbraně i v případě napadení konvenčními zbraněmi (což má vykompenzovat indickou převahu v počtu vojáků).



Vztahy mezi oběma asijskými mocnostmi se dají přirovnat k „malé studené válce“. Rivalita mezi Indií a Pákistánem se dá přirovnat k rivalitě mezi SSSR a USA v menším měřítku. V každém případě není ani pro jednu stranu výhodné jakýmkoli způsobem konflikt vyhrotit, protože nikdy nemůžou dosáhnout úplného vojenského vítězství a likvidace protivníka. Nelze očekávat nějaké ústupky v jaderném programu ať už Indie nebo Pákistánu, už jen s ohledem na události posledních dnů. Momentálně je nutná aktivní spolupráce, ostatně v indicko-pákistánském regionu zvyšují diplomatickou aktivitu jak Američané, tak Britové, jakýkoli ozbrojený střet může ohrozit jejich boj s terorismem. Je jisté, že obě země se ocitly jen krůček od války, stačí jakýkoli další ať už menší či větší konflikt a nebude návratu zpět.



Zdroje:

www.blisty.cz [online].[cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: http://www.blisty.cz/files/2008/10/08/atm_200810_pakistan_2.pdf.

www.blisty.cz [online].[cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: http://www.blisty.cz/art/43083.html

www.fas.org [online].[cit. 2008-12-13]. Dostupný z WWW: http://www.fas.org/nuke/guide/pakistan/nuke/

www.inesap.org [online].[cit. 2008-12-13]. Dostupný z WWW: http://www.inesap.org/bulletin16/bul16art02.htm

www.geocities.com [online].[cit. 2008-12-13]. Dostupný z WWW: http://www.geocities.com/m_v_ramana/nucleararticles/losalamos_talk1.htm

www.nti.org [online].[cit. 2008-12-13]. Dostupný z WWW: http://www.nti.org/e_research/profiles/India/Nuclear/index.html

www.washingtonpost.com [online].[cit. 2008-12-13]. Dostupný z WWW: http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2006/07/23/AR2006072300737.html

www.aktualne.centrum.cz [online].[cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=612539

www.globalpolitics.cz [online].[cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: tp://www.globalpolitics.cz/clanek/svet-bez-jadernych.html

Napětí mezi Pákistánem a Indií

Nejen Indií, ale i celým světem otřásly teroristické útoky, které se odehrály v indickém Bombaji, městě bohatství a cestovního ruchu. Při útocích zahynulo podle posledních informací 171 osob. Mezi oběťmi je i 26 cizinců. Dalších více než 250 lidí bylo zraněno poté, co útočníci zahájili palbu na několika místech, včetně železniční stanice, oblíbené restaurace, nemocnice, dvou hotelů a židovského centra. Jeden z atentátníků, který přežil zásah speciálních jednotek, při výslechu indických úřadů oznámil, že teroristé podstoupili několikaměsíční výcvik v Pákistánu. Indie proto obvinila Pákistán, že teroristé pochází právě odtamtud. Atentátník Azam Amir Qasab také při výslechu prozradil, že patří ke kašmírské militantní skupině Laškare tajjaba (Army of the Pure). Tato skupina však spoluúčast na útocích popírá. Ještě před vypuknutím útoků na Bombaj se jak Indie tak Pákistán těšili stále lepším vztahům. Ale po útocích, které Indové nazývají také jako „indické 11. září“, nabraly vztahy mezi zeměmi opačný směr.

Viník?
Indie veřejně obvinila z útoků pákistánské radikály a vyzvala Pákistán, aby odevzdal skupinu dvaceti militantních vůdců, kteří zřejmě za celými útoky stojí. Jedná se osoby, které se usadily v Pákistánu a prchají před indickými zákony. Dillí tak po útocích v Bombaji stupňuje tlak na Islámábád, zároveň ale podle výpovědi šéfa indické diplomacie nedojde k tomu, že by Indie reagovala na teroristické útoky vojenskou akcí. Ani podle pákistánského prezidenta Zardárího nedojde k tomu, že by mezi zeměmi vypukla v pořadí již čtvrtá válka. Věří totiž, že demokracie nejde ruku v ruce s válkou, proto války, které mezi sebou tyto dvě jaderné velmoci vedly, se staly v dobách diktátorů. Celý pákistánský národ se podle jeho slov spojil s cílem vybudovat přátelské vztahy s Indií.
Pákistán stále zdůrazňuje, že za útoky nestojí a zpochybnil také indické tvrzení, že jediný útočník, kterého se podařilo zadržet živého, je Pákistánec. "Nedostali jsme žádný hmatatelný důkaz, který by říkal, že to byl jednoznačně Pákistánec. Velmi o tom pochybuji," prohlásil Zardárí. "Ti střelci i ti, kdo to naplánovali, ať je to kdokoli - to jsou lidé stojící mimo jakýkoli stát, kteří drží jako rukojmí celý svět," dodal. Naznačil také, že Pákistán nevydá Indii 20 osob podezřelých z terorismu, o něž Dillí v pondělí 1.12. požádalo. "Pokud budeme mít důkazy, zahájíme s nimi přelíčení u svých soudů a odsoudíme je," řekl prezident. Rozhodně popírá argument, že pákistánská vláda teroristické útoky zorganizovala, aby vyvolala spor s Indií. Naopak, jak zdůraznil pákistánský prezident Zardárí, „ Pákistán se samozřejmě na útocích nepodílí. Jak Indie, tak i Pákistán jsou oběti. Já jsem oběť. Všichni jsme oběti této války.“
Terorista Azam Amir Qasab byl vyškolen organizací Laškare tajjaba, která je však v Pákistánu a na celém světě pod tlakem Spojených států a Velké Británie, kteří ji označili za teroristickou organizaci, zakázaná. Tato skupina byla také dlouho chápána jako pákistánská zpravodajská služba, která měla v Kašmíru bojovat proti Indii. Jak řekl Zardárí, tak pokud tato organizace byla zapojena do útoků na Bombaj, tak o tom pákistánská vláda nevěděla. Jsou to lidé, kteří působí mimo systém. Jejich operace jsou v podobném stylu jaké provádí například al- Káida, to znamená, že mimo státní systém. Jak řekl: „Indii už byla nabídnuta plná spolupráce na této mimořádné události. Pákistán je pevně odhodlán bojovat proti terorismu“
Na indickém seznamu hledaných teroristů je mimo jiné jeden z šéfů bombajského podsvětí Dáud Ibráhím, jenž má údajně na svědomí organizaci pumových atentátů v Bombaji v roce 1993 s 250 mrtvými. Kromě něj žádá Indie také vydání Masúda Azhara, což je pákistánský muslimský duchovní osvobozený z indického vězení výměnou za cestující z letadla Indian Airlines uneseného o Vánocích 1999. Spekuluje se, že právě tito dva řídili a plánovali v Pákistánu bombajský útok.

Společný boj proti terorismu
Podporu má Pákistán i v Bílém domě, který prohlašuje, že celý svět se musí sjednotit a bojovat proti terorismu. Podle Indie si také USA stále více uvědomují, že boj proti terorismu se netýká jen Afghánistánu nebo Iráku, ale i Pákistánu, kde byly připravovány ty nejhrůznější útoky a kde vznikla teroristická organizace al-Káida nebo radikální Taliban. Přestože indičtí vyšetřovatelé spojují s atentátem islámskou organizaci Laškare tajjaba, americká ministryně zahraničí Riceová nevyloučila ani možnost, že za útokem stojí al-Káida. "Ať už se na tom útoku al-Káida přímo podílela nebo ne, je to jednoznačně ten druh terorismu, na němž se al-Káida podílí," řekla. USA se snaží přesvědčit Pákistán, aby odvolal své bezpečnostní jednotky z Indie a přesunul je k afghánské hranici, kde bojují islámští radikálové. Riceová oznámila, že se Zardárí zavázal také USA k navázaní lepších vztahů s Indií.
Indická veřejnost se nyní ptá, jestli se nedalo útokům předejít. Indie proto razantně zvýšila bezpečnostní opatření. Vojáci s neprůstřelnými vestami a pistolemi prohlíží hotely, do obchodů, nádraží a luxusních hotelů se instalují detekční rámy. Indie měla také strach, že by útoky v Bombaji měly radikální dopad na turistický ruch. To se podle posledních informací však neděje, ba naopak.


Komentář

Za posledních pár týdnů se vztahy mezi Indií a Pákistánem výrazně zlepšily. Z obou stran byly slyšet přívětivé hlasy podporující snahy řešit konflikty, které mezi sebou tyto země vedou již od rozdělení v roce 1947.
Nejde o první teroristický útok v Bombaji a v Indii vůbec. Za poslední léta došlo k mnoha střetům mezi hinduisty a menšinovými muslimy. Je možné, že teroristické útoky v Bombaji byly vyvolány bombajským podsvětím, kde žije mnoho muslimů. Je tam navíc velmi silná mafie, která se snaží znemožnit další urovnávání vztahů mezi Indií a Pákistánem.
Pákistán je velmi propojený se Spojenými státy a také je na nich do značné míry finančně závislý. Tím Američané oslabují pákistánskou suverenitu, který se potom cítí vedle velké a ekonomicky stále sílící Indie jen jako malý soused.
Pákistánský prezident Zardárí je nyní postaven před těžký úkol- potřebuje po svém předchůdci svůj stát reorganizovat a dostat pod kontrolu tajné služby. Když k dalším problémům Pákistánu přičteme i situaci při afghánských hranicích, je možný konflikt s Indií tím posledním, co by si Pákistán přál.

Zdroje:
Hindustan Times [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.hindustantimes.com/StoryPage/FullcoverageStoryPage.aspx?id=8049facf-7f3a-4bf0-8188-11bc77007ac1Mumbaiunderattack_Special&&Headline=Mumbai+attackers+were+'Stateless+actors'%3a+Zardari
CNN [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.cnn.com/2008/WORLD/asiapcf/12/02/pakistan.zardari.lkl/index.html?eref=rss_world
News Yahoo [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://news.yahoo.com/s/ap/20081201/ap_on_re_as/rice_india
ČT24 [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.ct24.cz/svet/37599-po-utocich-se-vyostruji-vztahy-mezi-indii-a-pakistanem/
Associated Press of Pakistan [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60974&Itemid=1
Associated Press of Pakistan [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=61060&Itemid=2

Vztahy mezi Indií a Pákistánem se vyostřují

Teroristické útoky na Bombaj, při kterých zahynulo 172 lidí jsou příčinnou zvýšení napětí mezi Pákistánem a Indií. Indie totiž obvinila Pákistán, že útočníci byli vysláni odtamtud. To potvrdil i jeden přeživší atentátník, který při výslechu indických úřadů oznámil, že teroristé podstoupili několikaměsíční výcvik právě v Islámábádu. Indie už údajně má jména dvou hlavních zosnovatelů bombajských útoků. Ti se údajně mají skrývat v Pákistánu a Indie žádá o jejich vydání.
Podle indických médií je tedy atentátník Azam Amir Qasab, který přežil zásah speciálních jednotek z Pákistánu z kašmírské militantní skupiny Lashkar-e-Toiba (Army of the Pure). Tato skupina však zapojení popírá.
Indický ministr zahraničních věcí Pranab Mukherjee nazval útoky za "závažný problém" k normalizaci vztahů s Pákistánem.
Na druhou stranu Pákistán stále nabízí spolupráci ve vyšetřování. Pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí v televizi prohlásil, že srdce Pákistánu krvácí nad událostmi v Indii. Zardárí také varoval, že cílem teroristů je právě rozpoutání konfliktu mezi Pákistánem a Indií.
Pákistánský ministr zahraničních věcí Shah Mahmood Qureshi ve svém prohlášení řekl, že Pákistán si přeje dobré vztahy s Indií a dialog mezi Pákistánem a Indií by měl nadále pokračovat v přívětivém tempu. Indický ministr zahraničních věcí však řekl, že byla zasažena důvěra v Pákistán, a to bude mít vliv na další vyjednávání a současná atmosféra, která po útocích zavládla, není pro řešení mírových procesů idální.
Masakr v Bombaji bude tak mít dopad i na řešení kašmírské otázky. Nehledě na mírový proces, který začal v roce 2004, zastaví tyto útoky vyjednávání mezi zeměmi v otázce Kašmíru.
Indický premiér Manmohan Singh ve svém prohlášení řekl, že v zemi hodlá zvýšit objem a sílu anti-teroristických sil. "Na rozdíl od jiných zemí, které jsou častou obětí teroristických útoků, Indie nemá žádnou jasnou strategii v boji proti terorismu, která by se zaměřovala jak na řešení důsledků útoků, tak na pravenci, obranu a bezpečnost", řekl reportér BBC Rob Watson.

Zdroje:
Associated Press of Pakistan [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60974&Itemid=1
Associated Press of Pakistan [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=61060&Itemid=2
BBC News [online]. [cit. 2.12.2008]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7758809.stm
BBC News [online]. [cit. 2.12.2008]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7757871.stm
ČT 24 [online]. [cit. 2.12.2008]. Dostupné z:
http://www.ct24.cz/svet/37599-po-utocich-se-vyostruji-vztahy-mezi-indii-a-pakistanem/

Indie a Pákistán společně proti terorismu

Pákistánský ministr zahraničí Shah Mahmood Qureshi byl v sobotu 29. listopadu 2008 na jednání se svým indickým protějškem Pranab Mukherjee. Předmětem jednání byly pákistánsko- indické vztahy, mírové procesy mezi zeměmi a teroristické útoky v Bombaji, při kterých podle posledních informací zahynulo 195 osob a více než 300 bylo zraněno. Nejedná se však o konečnou bilanci. Média také informují, že útoky nesou znaky práce skupin, které bojují proti Indii v Kašmíru.
Pákistánský ministr zahraničních věcí Shah Mahmood Qureshi prohlásil, že si Pákistán přeje přátelské vztahy se svými sousedy a bude usilovat o navázání spolupráce a přátelství.
Během setkání s indickým ministrem zahraničí potvrdil, že Pákistán odsuzuje teroristické útoky v Bombaji a je připraven pomoci při vyšetřování incidentu. Ministři se také shodli na tom, že i Pákistán je obětí terorismu a obě země společně mohou hrozbu terorismu porazit. Řekl, že v této pro Indii těžké chvíli je nutné vyvarovat se toho, aby docházelo k obviňování z minulosti. "Měli bychom v této situaci dokázat spolupracovat," dodal. Qureshi dále řekl, že obě země již přešlo šedesát let rozhořčení a konfrontace, které způsobily ztráty v obou zemích. Jménem pákistánského lidu a pákistánské vlády vyjádřil Indii podporu a také snahu posílit institucionální uspořádání anti-teroristického mechanismu sdílení informací. Zažádal také o zřízení horké linky mezi šéfy zpravodajských agentur. Apeloval na média, aby byla nápomocna při podpoře mírového procesu mezi oběma zeměmi.
Některé nepotvrzené zprávy ohledně teroristických útoků v Bombaji hovoří o tom, že poslední dva teroristé byli britskými občany pákistánského původu. Jejich výzbroj a sofistikované provedení útoku se výrazně vymykají tomu, co dosud předvedly domácí teroristické skupiny.
Jakkoliv se Američané obávají zhoršení vztahů mezi Indií a Pákistánem, je současně známo, že indický hněv se obrací proti jestřábům v pákistánské armádě a ISI, nikoliv proti civilní vládě a lidu. Společnou snahu Washingtonu a vlády v Islámábádu opakovaně ohrožuje armáda, která se považuje za strážce a ručitele islamistické ideologie odlišující Pákistán od Indie a současně fungující coby nástroj asymetrické války proti sousedu. Nový pákistánský prezident Asif Alí Zardárí nedávno vyvolal hněv zastánců tvrdé linie, když řekl "v každém Pákistánci je kousek Inda" a předložil Indii nabídku, že nepoužije jaderné zbraně jako první.



Associated Press of Pakistan [online]. [cit 29.11.2008]. Dostupné z: http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60676&Itemid=1

Associated Press of Pakistan [online]. [cit 29.11.2008]. Dostupné z: http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60693&Itemid=1

Associated Press of Pakistan [online]. [cit 29.11.2008]. Dostupné z: http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60659&Itemid=1

ČT24 [online]. [cit 29.11.2008]. Dostupné z: http://www.ct24.cz/svet/37440-armada-zabila-posledni-tri-teroristy-bombajsky-teror-je-u-konce/

Times of India [online]. [cit 29.11.2008]. Dostupné z: http://timesofindia.indiatimes.com/World/India_gets_intelligence_aid_from_US_UK/articleshow/3770950.cms

Je řešení kašmírské otázky na obzoru? VOLBY 2008

S napětím očekávané volby v indické části Kašmíru už se pomalu přehoupnou do třetí části. Volební místnosti byly otevřeny 17. listopadu a obyvatelé Kašmíru mají možnost podpořit své kandidáty až do 24. prosince. Volí se v sedmi fázích, postupně v každém z kašmírských distriktů. Už první den voleb přinesl obrovské překvapení, tím byla velmi vysoká volební účast, která v některých částech dosahovala až 64%. Odborníci na tuto oblast se shodují, že taková čísla nepamatují.

Je tedy zřejmé, že demonstrace, protestní akce a další snahy separatistů a odpůrců voleb v čele se stranou Hurriyat se minuly účinkem. Většina separatistických vůdců je navíc buď ve vězení anebo pod přísným dohledem. Navzdory nevlídnému počasí a nízkým teplotám davy lidí vyrazily do volebních místností - je to neklamná známka toho, že obyvatelé Kašmíru volají po změně, chtějí zlepšit svou situaci a konečně chtějí nezkorumpovanou vládu, která bude stát na jejich straně. Na pomyslném volebním kolbišti proti sobě stojí Lidová demokratická strana (LDS) a Národní konference (NK). LDS se prezentuje jako pro-muslimská strana, bojující za jejich práva, zatímco NK je obviňována z netečnosti k muslimským problémům v Džammú a Kašmíru a ze spojenectví s komunálními silami.

Nemalé překvapení zavládlo i v Novém Dillí, vláda počítala s protesty a ostrými střety, proto byl do Kašmíru poslán velký počet vojenských jednotek. V průběhu voleb v roce 2002 bylo zabito přes 800 lidí, proto byly namístě obavy. První volební dny se obešly bez větších střetů a potyček, už 21. 11 ale vybuchly 3 nálože nastražené poblíž sídel kandidujících stran. Začalo se opět protestovat, tentokrát už demonstrace rozháněly indické jednotky s obušky, při anti-volební demonstraci (ůčastnili se jí především muslimové) ve městě Baramulla přišli o život 2 lidé a nejméně 18 jich bylo zraněno. Podle všeho se budou násilnosti dále stupňovat, nejsou vyloučeny ozbrojené střety mezi separatisty a armádou. Indická vláda uvedla, že od potlačení povstání v kašmírském údolí v roce 1989 přišlo o život zhruba 47 000 lidí. Odhady se ale různí, strana Hurriyat udává dokonce až 100 000 mrtvých.

Zdroje:
BBC News [online]. [cit. 2008-11-29]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7744724.stm

Times of India [online]. [cit. 2008-11-29]. Dostupné z: http://timesofindia.indiatimes.com/India/India_strongly_objects_to_Pakistan_comments_on_JK_polls/articleshow/3742451.cms

Times of India [online]. [cit. 2008-11-29]. Dostupné z: http://timesofindia.indiatimes.com/JK_polls_Over_65_turnout_in_second_phase/articleshow/3746845.cms

Greater Kashmir [online]. [cit. 2008-11-29]. Dostupné z: http://www.greaterkashmir.com/full_story.asp?Date=23_11_2008&ItemID=44&cat=1

Pákistán prohlubuje vztahy

Pákistán nyní zažívá zlé časy. Prezident Asif Alí Zardari přiznal, že válka proti teroru přivedla Pákistán do sociálně-ekonomických problémů. K této situaci podle jeho slov přispěla i bývalá vláda prezidenta Mušarafa a jeho nepopularita ve světě. Bude se proto snažit přesvědčit představitele mnoha zemí ke zvýšení obchodu a investic v Pákistánu. Indie nevyjímaje.
Dne 14. listopadu požádal Pákistán Indii o odstranění celních bariér pro pákistánské podnikatele. Tanvir Sheikh Ahmed, vůdce pákistánské delegace podnikatelů prohlásil, že již probíhají jednání s Indií. Řekl, že obchod mezi oběma zeměmi za tento rok dosáhl sumy dvou miliard dolarů a hlavními obchodními položkami byl cement a bavlna. Tento obchod by mohl být posílen pokud by byly různé typy překážek obchodu odstraněny. Doufá, že rozhovory o liberalizaci vízové politiky pro podnikatele budou úspěšné.
Prezident Zardari se ve svém projevu z 15. listopadu 2008 vyjádřil i ke kašmírské otázce. Řekl, že jeho vláda je stále v pohybu a snaží se nalézt řešení kašmírské otázky „v souladu s přáním obyvatel Kašmíru“, informoval Associated Press of Pakistan, zpravodajský servis pákistánského premiéra. Jeho projev vyvolal nadšení u mnoha politiků, kteří smírné vyřešení konfliktu považují za jedinou schůdnou cestu. Omer Farooq, předseda strany All Parties Hurriyat, jako odezvu na prezidentův projev uvedl, že se nejedná o sporné hranice mezi oběma zeměmi, spíše jde o osud 14 milionů lidí v regionu a o jejich začlenění do tohoto procesu. Souhlasil s prezidentovým názorem, že lidé z Indie a Pákistánu by měli vyvíjet tlak na své vedení, protože smírné řešení dlouhodobého problému otázky Kašmíru lze nalézt.
Dále se prezident Zardari vyjádřil i k otevření nové obchodní cesty ze Srinagaru do Muzaffarabadu vedoucí přes Linii kontroly. „Je to krok k tomu, aby Kašmířané byli spolu“, řekl Zardari a dále svými slovy podpořil rozvoj míru a prosperity v celé oblasti, kde tamní obyvatelé doufají, že jejich produkty nebudou touto novou obchodní cestou posílány jen do Pákistánu, ale že se rozvine obchod i s centrální Asií a Perským zálivem.
V této souvislosti se vyjádřil také k novému přístupu k politice v kašmírské oblasti. Vláda se bude chtít zaměřit na politiku „soft borders“, která by měla přispět k většímu kontaktu mezi Pákistánem a Indií a tím i ke konečnému vyřešení problémů souvisejících s touto oblastí.


Zdroje:
Times of India [online]. [cit 22.11.2008]. Dostupné z: http://timesofindia.indiatimes.com/World/Pakistan/Soft_borders_policy_will_help_settle_Kashmir_issue_Zardari/articleshow/3717647.cms
Associated Press of Pakistan [online]. [cit 22.11.2008]. Dostupné z: http://www.app.com.pk/en_/index2.php?option=com_content&do_pdf=1&id=59934
Associated Press of Pakistan [online]. [cit 23.11.2008]. Dostupné z: http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60026&Itemid=2
Daily Times [online]. [cit 22.11.2008]. Dostupné z: http://www.dailytimes.com.pk/default.asp?page=2008%5C11%5C14%5Cstory_14-11-2008_pg7_6
Pakistan Times [online]. [cit 22.11.2008]. Dostupné z: http://pakistantimes.net/2005/04/30/business2.htm

Indie a Pákistán - věční soupeři

Oba asijské státy provázejí vzájemné neshody a spory dá se říct odnepaměti. Situace se ovšem vyhrotila na maximum až v období dekolonizace, po rozdělení Britské Indie na samostatnou Indii a Pákistán v roce 1947. Britové se tehdy snažili s co nejmenšími ztrátami demontovat své bývalé koloniální impérium. Kořeny rivality můžeme najít jak v náboženství (muslimský Pákistán, hinduistická Indie), tak v dějinách. Symbolem nepřátelství je mimo jiné hlavně vleklý a nekončící spor o stát Džammú a Kašmír, kdy si chce každý ze zúčastněných ukrojit pro sebe co největší díl. V posledních letech konflikt sílí, především kvůli jadernému programu obou zemí.
V srpnu 1947 tedy získala Indie nezávislost na Velké Británii a subkontinent byl rozdělen na převážně hinduistickou, podle ústavy však sekulární Indii, a nově vzniklý muslimský stát Pákistán. Samostatný Pákistán vzešel z představy, kterou prezentoval v roce 1933 student Čodhurí Rahmat Alí. Ten navrhl, aby byla vytvořena oddělená mateřská země, zahrnující severozápadní provincie s muslimskou většinou a geograficky přilehlý knížecí stát Džammú a Kašmír. Jméno bylo sestaveno takto: P jako Pandžáb, A jako Afghánci ze severozápadní hranice, K jako Kašmír, S jako Sind a Tán bylo převzato z názvu provincie Balúčistán. V urdštině slovo také znamená "země čistých". Rozdělení subkontinentu ale rozdmýchalo nepokoje a vedlo ke vzniku idových hnutí, protože muslimové, Sikhové a hindové se ocitli na špatné straně rozdělených provincií Paňdžábu a Bengálska. Z Bengálska později vznikl Východní Pákistán. Při rasových a náboženských nepokojích bylo podle odhadů zabito půl milionu lidí a další miliony přišly o střechu nad hlavou. Velmi pestrá oblast Džammú a Kašmíru (jak kulturně, tak národnostně)počátkem 19. století oficiálně připadla Sikhům. Britové po válce se Sikhy v roce 1846 místo nastolení přímé správy nad oblastí dosadili indického vládce Hariho Singha s titulem mahárádži. O kašmírské otázce jsme pojednávali v první analýze, takže teď jen pár stručných slov. Maharádžovo panství zahrnovalo buddhistickou oblast Ladakhu, převážně hinduistický region Džammú, údolí Kašmíru s muslimskou většinou a menší muslimská království na západě. V období Britského impéria byl stát Džammú a Kašmír jedním 565 autonomních knížecích států poddaných britské koruně. Před vyhlášením nezávislosti bylo místním vládcům doporučeno, aby se připojili k jednomu z obou nových států, Indii nebo Pákistánu, v úvahu měli vzít zeměpisnou polohu svého státu a náboženství jeho obyvatel. Vládce Džammú a Kašmíru Hari Singh se však do srpna 1947, kdy došlo k rozdělení, nerozhodl, ke které zemi se připojí. O padesát let později jsou Pákistánci stále přesvědčeni, že Džammú a Kašmír se měl stát součástí jejich země, protože většina obyvatel žijících v údolí Kašmíru, je muslimská. Indie zase naopak tvrdí, že Džammú a Kašmír patří jí, neboť maharádža nakonec později souhlasil s připojením k Indii.
V letech 1947-1948 proběhla mezi Indií a Pákistánem válka o Kašmír. Poté byly za účasti OSN podepsány mírové dohody, v místě, kde skončily boje byla vytvořena linie kontroly (Line of Control – LoC), po nějakou dobu zde zůstaly mírové jednotky OSN. Roku 1954 ratifikovalo připojení Džammú a Kašmíru k Indii ústavodárné shromáždění. V roce 1957 pak schválilo svou vlastní ústavu, vytvořenou na základě indické ústavy. Od té doby Indie považuje tu část Džammú a Kašmíru, kterou má pod kontrolou, za nedílnou součást Indické republiky.
Pod kontrolou Pákistánu je zhruba jedna třetina území státu na západ od LoC. Malá oblast, kterou Pákistánci pojmenovali Azad (Svobodné) Džammú a Kašmír a Indové zase Pákistánem okupovaný Kašmír, je poloautonomní. Větší území zahrnující dřívější království Hunza a Nagar, které bývá označováno jako severní oblasti, je pod přímou správou Pákistánu. V letech 1962-1963, po válce mezi Čínou a Indií (1962), se pod záštitou Británie a USA vedl dialog, ve kterém měla Indie a Pákistán urovnat svůj spor o Kašmír, vše ale skončilo neúspěchem.
Když hovoříme o indicko-pákistánských věčných sporech, v žádném případě se nejedná pouze o Kašmír. Rok 1965 byl poznamenán konfliktem na jihozápadní hranici, v řídce osídlené oblasti Rann of Kutch. Bojůvky mezi pohraničními jednotkami tam přerostly v regulérní boje. Indické jednotky se posléze stáhly a Pákistán nabyl vítězného dojmu. Zanedlouho ale druhá indicko-pákistánská válka pokračovala. Pákistánci, zřejmě povzbuzeni úspěchem v Rann of Kutch zahájili utajovanou ofenzívu směřující přes LoC do Džammú a Kašmíru. Na to Indie reagovala překročením mezinárodně uznávané hranice blízko Láhauru. Za tři týdny ale souhlasili oba rivalové s příměřím pod dohledem OSN. V roce 1966 se v Taškentu konalo setkání zástupců obou vlád, na kterém podepsali deklaraci, ve níž se zavázali řešit vzájemné spory mírovými prostředky.

Klid zbraní ale netrval dlouho. Situace se výrazně zhoršila v roce 1971, kdy v Pákistánu vypukla v plné síle občanská válka (západopákistánská armáda zasahovala proti východním Pákistáncům požadujícím autonomii a později nezávislost). Podle odhadů uprchlo díky bojům do Indie více než 10 milionů východopákistánských obyvatel. V prosinci Indie vstoupila do Východního Pákistánu na pomoc tamnímu obyvatelstvu. Pákistánská armáda kapitulovala u Dháky a jejích více než 90 tisíc vojáků se stalo indickými válečnými zajatci, načež byl ve Východním Pákistánu 6. prosince 1971 vyhlášen nezávislý stát Bangladéš. V roce 1972 došlo k mírnému pokroku – v Šimle byla podepsána dohoda, ve které se oba státy zavazují řešit sporné otázky bilaterální cestou. Na tuto dohodu se dodnes odvolávají politici jak indické, tak pákistánské vlády. Bangladéš byla Pákistánem uznána v roce 1974. Pokud jde o Džammú a Kašmír, obě země souhlasily s návrhem, že budou plně respektovat LoC. Roku 1974 uzavřela vláda státu Kašmír s indickou vládou dohodu, která potvrzovala statut Kašmíru jako "správní jednotky Indické republiky". Pákistán tuto dohodu odmítl.

Po relativně klidném období začalo v roce 1989 v údolí Kašmíru ozbrojené povstání proti indické správě. Z řad muslimských obyvatel přicházely stížnosti, že volby do zákonodárného shromáždění státu Džammú a Kašmír v roce 1987 byly zmanipulovány v jejich neprospěch, a vytvořily militantní křídla. Ty ovšem nebyly a dodnes ani nejsou jednotné. Část z nich požadovala pro stát Džammú a Kašmír nezávislost, jiné unii s Pákistánem. Ten poskytl tomuto hnutí "morální a diplomatickou" podporu a vyzval k uspořádání referenda pod záštitou OSN. Centrální indická vláda ale tvrdila, že pákistánská podpora spočívá především ve výcviku a dodávkách zbraní militantním separatistům, a vyzvala ke skoncováníl s "přeshraničním terorismem". V 90. letech vzniklo několik nových militantních skupin, mnoho z nich se zhlédlo v radikálních islámských názorech. Celkově se ideologie hnutí posunula od nacionalismu a sekularismu k islamismu. Částečně to bylo způsobeno i tím, že do údolí Kašmíru přišel velký počet islámských bojovníků džihádu - Svaté války - kteří v 80. letech bojovali v Afghánistánu proti Sovětskému svazu.

Ještě více napjaté vztahy po předcházejících bojích se snažili urovnat indičtí a pákistánští vojenští představitelé, kteří se setkali na linii kontroly (LoC) rozdělujíci Džammú a Kašmír v roce 1996. Následující rok byl očekáván s velkým napětím, rok 1997 byl totiž ve znamení oslav 50 let nezávislosti Pákistánu a Indie. Celý rok probíhala diplomatická setkání a vyjednávání, nakonec se ministři zahraničí obou zemí setkali v Dillí. Po skončení druhého kola rozhovorů v Islámábádu vyhlásili osmibodový plán mírových rozhovorů, zahrnující i jednání o Kašmíru. Rozhovory sice skončily ve slepé uličce, ale obě strany se zavázaly k dalším setkáním. Tehdejší pákistánský premiér Nawáz Šaríf ve svém projevu proneseném na půdě OSN nabídl, aby byly zahájeny rozhovory s cílem uzavřít s Indií smlouvu o neútočení, která by oba státy zavazovala k tomu, že nepoužijí svého jaderného a raketového arzenálu. Už v minulosti, v roce 1988 podepsaly Indie a Pákistán dohodu o neůtočení na jaderná zařízení druhé země. Indie vytrvale a neústupně trvala na tom, aby se spor o Kašmír řešil cestou bilaterálních rozhovorů v souladu se smlouvou ze Šimly, podepsanou v roce 1972. Tento stav trvá i dnes, indičtí představitelé zarputile odmítají zprostředkování jakékoli třetí strany, indický ministr zahraničních věcí tuto formulku znovu zopakoval v návaznosti na zvolení Baracka Obamy americkým prezidentem. V 80. letech proběhlo několik diplomatických rozhovorů zaměřených právě na řešení sporných otázek mezi Indií a Pákistánem. Roku 1982 oba rivalové zahájili neúspěšná jednání o uzavření smlouvy o neútočení. O dva roky později Indie letecky dopravila své vojáky do oblasti ledovce Siačen v severním Kašmíru, což samozřejmě znovu zvýšilo napětí v oblasti. Pákistán si to nenechal líbit a odpověděl opevňováním ledovce ze své strany, začalo se mluvit o nejvýše položené válečné zóně na světě.

V průběhu 90. let se dramaticky vyhrotily závody ve zbrojení mezi oběma zeměmi. V květnu 1998 provedla Indie v poušti státu Radžastán poblíž hranic s Pákistánem podzemní jaderné zkoušky. Pákistán odpověděl šesti testy provedenými v Balúčistánu. Ve stejném roce Pákistán zkoušel svou raketu Ghaurí, která má nejdelší dolet (1500 km) a je pojmenována po muslimském bojovníkovi, který ve 12. století dobyl část Indie. Jak Indie, tak Pákistán byly kvůli provedeným zkouškám podrobeny ostré kritice ze strany mezinárodního společenství, které se obávalo velmi reálné hrozby jaderné konfrontace. USA zavedly proti oběma zemím sankce a zmrazily pomoc, půjčky a obchodní výměnu v hodnotě více než 20 miliard dolarů. Japonsko zablokovalo půjčky ve výši asi 1 miliardy dolarů. Podobná opatření přijalo i několik evropských zemí a vlády zemí G8 uvalily zákaz na půjčky Indii a Pákistánu s výjimkou humanitární pomoci. Rada bezpečnosti OSN poté Indii a Pákistán odsoudila za provedení jaderných zkoušek a vyzvala obě země k ukončení veškerých programů jaderného zbrojení. V únoru 1999 došlo k mírnému oteplení a zlepšení vztahů, když indický premiér Atál Bihárí Vádžpéjí navštívil Pákistán a setkal se s pákistánským ministerským předsedou Nawázem Šarífem. Následně oba podepsali tzv. Láhaurskou smlouvu, v níž se znovu zavázali k "vyvinutí intenzivnějšího úsilí o řešení všech otázek, včetně otázky Džammú a Kašmíru". Když pohlédneme ještě jednou do minulosti - Indie odpálila své první jaderné zařízení roku 1974, v roce 1989 Pákistán oznámil, že provedl úspěšný test své první střely dlouhého doletu Hatf-1 a Hatf-2, načež v roce 1992 zveřejnil informaci, podle níž získal vědecké know-how pro výrobu jaderné pumy. Z toho musí být všem nadmíru jasné, že máme před sebou časovanou bombu.

V roce 1999 došlo ke zlomu. Indie poprvé za téměř 30 let zahájila letecké údery proti jednotkám podporovaným Pákistánem, které pronikly do hor severně od Kargílu v Indií spravovaném Kašmíru. Díky těmto bojům hrozilo, že mezi oběma zeměmi vypukne přímý konflikt, čemuž napomohl i Pákistán, který uvedl svou armádu do nejvyšší bojové pohotovosti. Indie opakovaně tvrdila, že operací se zúčastnily pákistánské oddíly lehké pěchoty, které mají základny v severních oblastech pod správou Pákistánu. Islámábád to však vytrvale popíral. Podle pákistánského výkladu šlo o "bojovníky za svobodu", kteří bojovali za osvobození státu Džammú a Kašmír. Ve vrcholné fázi konfliktu byly denně odpalovány tisíce granátů a Indie podnikala stovky náletů. Červený kříž oznámil, že na pákistánské straně linie kontroly bylo nejméně 30 tisíc lidí přinuceno uprchnout ze svých domovů. Konflikt skončil až poté, co pákistánský premiér Nawáz Šaríf na nátlak USA vyzval jednotky, které pronikly za linii kontroly, aby se stáhly. V říjnu 1999 pak provedl generál Parvíz Mušaráf vojenský převrat v Pákistánu a sesadil zvoleného premiéra Nawáze Šarífa. Převzetí moci generálem Mušaráfem bylo později stvrzeno Nejvyšším soudem Pákistánu na období tří let. Mezinárodní společenství nicméně převrat odsoudilo a vyzvalo nové pákistánské vedení, aby vypsalo volby a okamžitě znovu nastolilo civilní vládu. Pákistánu bylo rovněž pozastaveno členství v Commonwealthu.

Jedním z důsledků sebevražedných útoků na USA z 11. září 2001 bylo obnovení přátelských vztahů mezi Pákistánem a Západem. Pákistán přislíbil, že bude spolupracovat v kampani proti bin Ládinově síti Al-Káida a talibanským vládcům v Afghánistánu. Napětí podél linie kontroly stále přetrvávalo. V říjnu vypukly nejhorší boje za poslední více než rok, když Indie, která stále odsuzovala Pákistán za přeshraniční terorismus, začala ostřelovat pákistánské vojenské pozice. V říjnu byl spáchán krvavý útok na kašmírské shromáždění ve Šrínagaru, při kterém zahynulo 38 lidí. Po útoku vyzval první ministr v Indií spravovaném Kašmíru Farúk Abdulláh vládu v Dillí, aby podnikla vojenskou ofenzivu proti výcvikovým táborům militantů na druhé straně hranic s Pákistánem. 13. prosince zaútočili kašmírští militanti na indický parlament v Dillí. Za útok, který si vyžádal 14 lidských životů, nesou podle Indie odpovědnost militanti podporovaní Pákistánem. Důsledkem bylo dramatické shromažďování jednotek podél hranice mezi Indií a Pákistánem, přestřelky a obavy z další eskalace konfliktu. V lednu 2002 pronesl prezident Mušaráf klíčový projev, v němž se zavázal, že Pákistán nedovolí teroristům operovat z jeho půdy. Parvíz Mušaráf také znovu apeloval na indickou vládu, aby se snažila řešit otázku Džammú a Kašmíru prostřednictvím dialogu. Indie prohlásila, že počká, zda po slovech pákistánského prezidenta budou následovat i činy.

Následující období by se dalo nazvat relativně klidným, ale bohužel se vývoj kašmírského problému jaksi zakonzervoval. Dění v této oblasti se znovu vyostřovalo v průběhu uplynulých měsíců. Přípravy na volby v Kašmíru, demonstrace a pochody separatistů, požadavky na uspořádání referenda...Dnes, 17. listopadu v Kašmíru začínají volby, které budou probíhat v 7 fázích, až do 24. prosince. Uvidíme, jestli přinesou nějaký posun v tomto vyčerpávajícím sporu.

Je lehké si představit, že Kašmír získá nezávislost a vztahy mezi Indií a Pákistánem budou zase na přátelské úrovni . Je to ale pouze nereálná a velmi vzdálená fikce, nehledě k tomu, že Indie a Pákistán vnímají situaci odlišně. Indie by chtěla přijmout dnešní faktické rozdělení Kašmíru jako stálou hranici, jen to neříká veřejně. Pákistán ve skutečnosti chce získat indickou část, nebo to přinejmenším chce mnoho Pákistánců. Nalézt kompromis bude tedy skutečně těžké. Indie těžko sleví ze svých požadavků. Definitivní mír by znamenal, že Pákistán uzná dnešní hranice za trvalé. Vzhledem k tomu, že obě země disponují značným jaderným arzenálem, nezdají se mi zrovna rozumné výroky nově zvoleného amerického prezidenta Baracka Obamy, který se v podstatě staví za nároky pákistánské strany. Indie skálopevně trvá na dodržování bilaterálních rozhovorů a těžko si nechá líbit vměšování USA do jejich problému. Dojde tedy se změnou v americkém vedení také ke změnám v kašmírské otázce?

Zdroje:
HUNTINGTON, S.P. Střet civilizací. 1.vyd., New York: Touchstone, 1997. Přeložil Ladislav Nagy. ISBN: 80-86182-49-5

NÁLEVKA, V. Světová politika ve 20. století (II). 2.vyd., Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2000. ISBN: 80-86493-16-4

BAAR, V. Národy na prahu 21.století : Emancipace nebo nacionalismus?. Šenov : Tilia, 2001. 415 s. ISBN:80-86101-40-1.

Http://www.binghamton.edu [online]. 2004 [cit. 2008-11-17]. Dostupný z: http://www.binghamton.edu/fbc/132cz.htm

Http://www.binghamton.edu [online]. 2004 [cit. 2008-11-17]. Dostupný z: www.binghamton.edu/fbc/193cz.htm

Http://news.bbc.co.uk [online]. 1997- [cit. 2008-11-17]. Dostupný z: http://news.bbc.co.uk/hi/english/static/in_depth/south_asia/2002/india_pakistan/timeline/default.stm

Obama - naděje pro Kašmír?

Nedávno zvolený prezident USA Barack Obama se vyjádřil k některým sporným bodům ve světovém dění. Zmínil se i o „kašmírské otázce“, která je už dlouhou dobu jablkem sváru ve vztazích Indie a Pákistánu.

Obama naznačil, že pokud Pákistán bude řešit problém s islámskými ozbrojenci, kteří pronikají přes pákistánskou severo-západní hranici do Afghánistánu a tady podkopávají křehkou stabilitu, tak se USA aktivně zapojí do vyřešení kašmírského problému. Jedná se o velmi bezprecendentní tah, kterého se dosud žádná země neodvážila. V médiích se také objevily spekulace, že Obama uvažuje o jmenování bývalého amerického prezidenta Billa Clintona zvláštním vyslancem pro Džammú a Kašmír. Clinton sehrál významnou roli při ukončení pákistánské okupace Kargilských výšin v Džammú a Kašmíru v létě 1999.

K těmto spekulacím se vyjádřil v tiskovém prohlášení i indický ministr zahraničních věcí Pranab Mukherjee. Uvedl, že Kašmír by měl zůstat bilaterálním problémem mezi Indií a Pákistanem, který by se i nadále měl řešit prostřednictvím dialogu mezi oběma zeměmi a vyloučil přijetí jakéhokoli jiného řešení než již zmíněného dialogu.
Podotknul také, že Indie má v otázce Kašmíru velmi silnou pozici.

Bude zajímavé sledovat, jestli se Obamova administrativa opravdu zapojí do problému a hlavně zajistí obyvatelům právo na referendum, které Indie kategoricky odmítá. Už ale rezoluce Rady Bezpečnosti OSN z 30. března 1951 říká: „...že konečné uspořádání státu Džammú a Kašmír bude provedeno v souladu s vůlí lidu, vyjádřenou prostřednictvím demokratických metod a svobodného referenda pod záštitou OSN.

Mahammad Yasin Malík, předseda Demokratické strany Svobodných, Naim Khan, předseda Národní fronty – to je jen střípek těch, kteří byli kvůli bojkotu voleb zadrženi.
Mimo to volební komise v Indii verbují a nabízejí úplatky neznámým lidem a naprostým laikům, jen aby se zaregistrovali jako volební subjekt. Dá se říct, že zůčastněné politické strany jsou ty, které jsou nevšímavé k realitě a vyhovuje jim diktát z Nového Dillí.

Faktem je, že žádné volby za posledních 60 let nevyřešily problémy v Kašmíru. Těžko doufat, že ty letošní to změní.





Zdroje:
Indian express [online]. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z: http://www.indianexpress.com/news/he-considers-bill-clinton-as-special-envoy-on-kashmir/381599/

The Daily Mail [online]. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z: http://dailymailnews.com/200811/13/news/dmheadlinepage01.html

The World Sikh News [online]. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z http://worldsikhnews.com/12%20November%202008/Kashmir%20Obama%20and%20Justice.htm

The Etalaat [online]. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z: http://etalaat.com/english/News/news-scan/3588.html

Reuters [online]. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z: http://www.reuters.com/article/latestCrisis/idUSISL376126

BBC [online]. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z: http: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7712355.stm

Šrínagar zažívá předvolební demonstrace

V převážně muslimském Kašmíru vstoupilo v platnost nařízení o omezení pohybu osob. Toto přísné opatření bylo přijato kvůli davům lidí pochodujících městem a shromažďujících se v hlavní mešitě v kašmírské metropoli Šrínagar.

Pochod měl být jakýmsi připomenutím a vzdáním holdu zabitým Muslimům při nepokojích v hinduistickém Džammú v roce 1947.

Běžný život v Kašmíru byl ochromen, obchody jsou zavřené, po cestách proudilo místo aut obrovské množství lidí. V mešitě separatističtí vůdci nastínili svůj plán odporu proti indické vládě. Je to pouze jedno z mnoha shromáždění a demonstrací za nezávislost Kašmíru, kterých se v posledních měsících uskutečnilo několik desítek. Tísíce lidí se nechaly strhnout obratnou rétorikou separatistů a připojili se k pochodům a demonstracím.

Separatisté původně ohlásili plánovaný pochod na čtvrtek, ale úřady přijaly řadu opatření, především tedy zákaz vycházení, aby zabránili potyčkám. Kromě toho je už druhým dnem předák hlavní separatistické skupiny Mirwaiz Umar Farooq držen v domácím vězení.

Přes všechnu vynaloženou snahu nedokázala indická vláda zabránit obrovskému shromáždění v mešitě, kde separatisté veřejně přijali usnesení o bojkotu nadcházejících voleb a také požadavek na konání referenda, ve kterém by občané mohli svobodně rozhodnout o budoucí podobě Kašmíru. Separatisté mají obrovskou podporu Kašmířanů, o čemž svědčí počet lidí, kteří stále vycházejí do ulic.

Vzhledem k tomu, že volby se kvapem blíží (budou probíhat v 7 fázích v rozmezí 17.11 až 24.12), je možné očekávat, že se situace bude zhoršovat. Už teď mají separatisté naplánovaný další protestní pochod, který by se měl uskutečnit v den zahájení voleb. Indická vláda nechce nic ponechat náhodě, proto se do Kašmíru pomalu přemisťují policejní posily ze sousedních svazových států, aby pomohly zajistit hladký a bezproblémový průběh voleb.



Zdroje:
BBC News [online]. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7712355.stm

Kashmir Live [online]. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z: http://www.kashmirlive.com/story/JK-poll-boycott-campaign-gets-a-boost-Mirwaiz-says-will-hit-streets/383925.html

BBC News [online]. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7714764.stm

Greater Kashmir [online]. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z: http://www.greaterkashmir.com/full_story.asp?Date=7_11_2008&ItemID=26&cat=1

Thaindian News [online]. [cit. 13.11. 2008]. Dostupný z: http://www.thaindian.com/newsportal/politics/curfew-like-restrictions-in-srinagar-for-second-day-running_100115999.html

Naknews [online]. [cit. 13.11. 2008]. Dostupný z: http://naknews.co.in/newsdet.aspx?18562

Reuters [online]. [cit. 13.11. 2008]. Dostupný z: http://www.reuters.com/article/asiaCrisis/idUSSP241821

Kašmír - zlomová linie

Když poslední vládce knížectví Džammú a Kašmír, autokratický mahárádža Hari Sinh (1895-1961), hinduista z privilegované brahmánské kasty, odmítl připojení svého teritoria k Pákistánu, přestože většina jeho poddaných byla muslimského vyznání, a zároveň nejevil přílišnou ochotu ke sjednocení s Indií a s tichou podporou Velké Británie usiloval o získání statutu nezávislého státu v rámci Commonwealthu, zastínil, jak strategickou polohu území Kašmíru má. Jeho poloha při hranicích s Čínou již předem zpochybnila myšlenku nezávislosti a oba nově vzniklé státy usilovaly o jeho ovládnutí.

Historický kontext

Ozbrojené akce zahájil Pákistán. Jeho představitelé podnítili horské kmeny Paštunů z afghánského pomezí k vyhlášení džihádu kašmírskému mahárádžovi. Deklarovaným cílem svaté války mělo být osvobození tamních muslimů z „hinduistické poroby“ a jejich začlenění do „společenství čistých“. Nad ránem 22. října 1947 překročili paštunští válečníci hranice knížectví. Původní plán operace však ztroskotal, neboť její organizátoři nedokázali ukáznit divoké a surové bojovníky, kteří drancovali v kašmírských údolích a prohráli tak souboj s časem. Vládce Hari Sinh se mezitím obrátil se žádostí o pomoc na indickou vládu, která její realizaci podmínila souhlasem s integrací. Mahárádžovi nezbývalo nic jiného, než nabídku přijmout.
Souběžně s ozbrojenými akcemi probíhala i politická jednání. V roli zprostředkovatele vystoupil bývalý místokrál lord Louis Mountbatten, který po rozhovorech s Mauhammadem Alí Džináhem v Láhauru a Džaváharlálem Néhrúem v Dillí navrhl uspořádání plebiscitu pod záštitou OSN, přičemž zřejmě doufal, že převaha muslimů ve sporném území rozhodne o jeho připojení k Pákistánu.
Na konci roku 1947 odevzdala indická vláda Radě bezpečnosti memorandum o situaci v Kašmíru se žádostí o zásah proti vnější agresi. Celá kauza byla postoupena nově vzniklé Komisi OSN pro kašmírskou otázku, ale její aktivita neodpovídala rychlému vývoji událostí a rozložení sil v knížectví. Rezoluce z 21. dubna 1948 vyzvala obě bojující strany k zastavení palby, stažení vojsk a následnému propuštění válečných zajatců. Dále požadovala realizaci mezinárodně garantovaného plebiscitu. Indie sice protestovala proti liteře dubnové rezoluce, neboť nečinila žádný rozdíl mezi útočníkem a napadenou obětí, ale Néhrú nakonec souhlasil s příjezdem Komise OSN. Ta v polovině srpna 1948 vypracovala kompromisní návrh směřující k ukončení nepřátelství. Pákistán měl stáhnout jak své vojáky, tak Paštuny na hraniční čáře a dosud okupované území, tj. Ázád Kašmír, by přešlo pod správu místní administrativy, která by až do vyhlášení výsledků plebiscitu spolupracovala s mezinárodním sborem vojenských pozorovatelů. Jelikož Indie nesouhlasila, nebyl srpnový návrh realizován. Komise OSN ale dosáhla alespoň částečného úspěchu, když 2. ledna 1949 byla zastavena palba. Těžiště konfliktu se dočasně přesunulo k jednacímu stolu a 26. července byla podepsána dohoda o linii příměří.
Hlavní překážkou dalších rozhovorů byla však existence armády Svobodného Kašmíru. Komise OSN požadovala v této souvislosti jak rozpuštění těchto separatistických formacích, tak ozbrojených sil legální vlády. Poté, co Indie tuto iniciativu rezolutně odmítla, zrušila Rada bezpečnosti mandát Komise a přenesla její pravomoci na zvláštního zmocněnce Spojených národů, kterým byl jmenován zkušený australský právník Owen Dickson. Ten byl posléze pověřen předložit vládám Indie a Pákistánu „jakýkoli návrh směřující k vyřešení sporu“. Dickson vypracoval několik alternativ, ale všechny opomíjely indické nároky, které vyplývaly z faktu území a státní jednoty Kašmíru a Indie. Indie proto všechny jeho návrhy odmítla. Zplnomocněnec OSN poté v září 1950 navrhl rozčlenění Kašmíru na 3 tři části, z nichž dvě měly připadnout Indii a Pákistánu a třetí, strategicky významné kašmírské údolí, by kontrolovaly Spojené národy. Néhrú negoval i tento plán a původní linie příměří z roku 1949 se nakonec stala novou indicko-pákistánskou hranicí. Ázád Kašmír splynul s Pákistánem a dvě třetiny někdejšího knížectví zůstaly začleněny v rámci Indie. Myšlenka plebiscitu byla v tichosti pohřbena. Indická vláda sice nepokládá dané řešení za ideální, ale respektovala vzniklou situaci. Její koncepce sekulárního státu garantovala bezpečné postavení náboženských menšin a deklarované soužití hinduistů a muslimů bylo zárukou i pro budoucnost. Po mahárádžově odstoupení potvrdilo Zákonodárné shromáždění připojení Kašmíru k Indické republice. Administrativně-teritoriální reforma z roku 1956 vytvořila svazový stát Džammú a Kašmír. Islámábád však i nadále vznášel nároky na celý Kašmír, a jitřil tak trvalé neuralgické ohnisko v indicko-pákistánských vztazích. Války mezi oběma státy v letech 1965 a 1971 byly mj. motivované stále otevřenou otázkou Kašmírského údolí.

Otázka identity

Strategická poloha Kašmíru v severozápadním cípu indického subkontinentu a zároveň boj o vlastní identitu je důvodem k jednomu z mnoha současných konfliktů, které jsou jednoduše posledním kolem historie krvavých střetů a jak víme, války mezi klany, kmeny, etnickými skupinami, náboženskými společenstvími a národy jsou častým jevem v každém období dějin všech civilizací, neboť jejich kořeny vězí v otázce identity. Tyto války mají často velice osobitý charakter, a to proto, že v nich nejde o nějaké obecné, ideologické či politické problémy, které by se přímo dotýkaly zájmů nezúčastněných stran. Stejně tak tyto války bývají často krvavé a zákeřné, neboť v nich běží právě o základní otázku identity. Navíc často mají vleklý charakter; mohou být přerušeny příměřími nebo dohodami, ovšem ani ta netrvají dlouho a konflikt záhy začíná nanovo. Na druhé straně, dosáhne-li v občanské válce jedna strana rozhodného vítězství, jenom se zvyšuje pravděpodobnost, že dojde ke genocidě.
Spor o Kašmír je komunální konflikt, který přerostl do ozbrojené formy. Tyto typy konfliktů se mohou odehrávat na území jednoho státu, kde se ho účastní geograficky smíšené skupiny (jak je tomu například mezi hinduisty a muslimy v Indii), anebo může dojít ke skutečné válce, a to tehdy, když se ustavují nové státy, vytyčují své hranice a dochází k brutálním pokusům od sebe lidi oddělit silou, což je i příklad Indie a Pákistánu.
Podobných příkladů jako je území Kašmíru, by se na mapě našlo spousta. Někdy jsou tyto konflikty na zlomové linii bojem o nadvládu nad obyvatelstvem, ještě častěji však o kontrolu nad územím. Cílem alespoň jednoho z účastníků je dobýt určité území a zbavit ho těch druhých, a to vyhnáním, vyvražděním nebo obojím, tj. „etnickou čistkou“. Povětšinou se bojuje o území, které pro jednu nebo pro obě strany představují významný symbol jejich historie a identity, svatou zemi, na níž mají nezcizitelné právo. Jako další příklady stojí za připomenutí například západní břeh Jordánu, Náhorní Karabach, údolí Driny, Kosovo atd.
Protože války na zlomových linií trvají tak dlouho, vyznačují se vysokým počtem obětí a produkují značný počet uprchlíků. Na odhady počtu obětí a uprchlíků je třeba pohlížet s rezervou, nicméně běžně udávané číslo zabitých v Kašmíru činí 20 tisíc.

Zdroje:
NÁLEVKA, V. Čas soumraku. 1.vyd., Praha: Triton, 2004. ISBN: 80-7254-495-0
NÁLEVKA, V. Světová politika ve 20. století (II). 2.vyd., Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2000. ISBN: 80-86493-16-4
HUNTINGTON, S.P. Střet civilizací. 1.vyd., New York: Touchstone, 1997. Přeložil Ladislav Nagy. ISBN: 80-86182-49-5
Kashmir set for its first train service.[cit.31.10.2008]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7471331.stm
Kashmir rivals reopen trade route.[cit.31.10.2008]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7681320.stm

Kde se stala ta prvotní chyba, která způsobila tak vleklý a krvavý konflikt jako je v případě Kašmíru? Může za to již příchod „bílého muže“, či snad následné vyhlášení dvou nezávislých států? Neudělal Hari Sinh chybu, když se i on pokoušel o vytvoření samostatného celku? A co následné vyjednávání a zásahy OSN? Kam se poděla myšlenka plebiscitu? A byl by ten řešením? Není jednoznačná odpověď. Vše do sebe zapadá, všechno je sledem událostí.
Dnes nám ale již může připadat, že se vzájemné vztahy obou států zlepšují. Média nás informují o znovuotevření obchodních cest a výstavbě železničních spojů, dokonce o slibu indických vrchních představitelů uspořádat v Kašmíru svobodné a spravedlivé volby. To je bezesporu krok vpřed.
Zároveň mě napadá věta, kterou prohlásil George Washington: „Být připraven na válku je nejúčinnější způsob, jak uchovat mír." Toto heslo, troufám si říci, vystihuje vztah obou zemí. Nemůžeme zapomínat, že se jedná o dvě sousedící jaderné velmoci a tudíž fakt, že by mezi nimi vypukla válka, by se stal celosvětovým problémem.
Na spory, které spolu Indie a Pákistán vedly a stále vedou, se zřejmě nikdy zcela nezapomene, a proto i za mnoho let, až bude jejich vztah lepší, bude strašák historie stát mezi nimi, ale doufejme, že vzájemné prohlubování hospodářských a sociálních vztahů je prvním krůčkem k vyřešení jejich vleklých sporů.

Volby v Kašmíru

Lidová demokratická strana (People Democratic Party) dnes oznámila svou účast ve volbách a zároveň obvinila Národní konferenci (National Conference) z netečnosti k muslimským problémům v Džammú a Kašmíru, ze spojenectví s komunálními sílami a z podpory antimuslimské dohody mezi vládou a Amarnath Sangarsh Samiti. K tomu přispělo především rozhodnutí Nového Dillí pověřit NC vládou. To je bráno jako pádný důvod k tomu, aby lidé naléhali na Volební komisi Indie a premiéra Manmonaha Singha, kteří slíbili udělat vše proto, aby se v zemi konaly svobodné a spravedlivé volby. PDP je rozhodnutá bojovat za nové volby a nechce dovolit, aby NC mohla těžit ze vzniklé situace.
Prezident PDP Mehbooba Mufti se zaměřil předvším na muslimské voliče, když zpochybnil samotný koncept sekularizace (odnáboženštění) a označil jej za nekalé praktiky NC. Podotýká také, že sekularismus jako takový by neměl poškozovat zájmy majoritní komunity ve státě. Jeho strana je ale zároveň obviňována z pro-militantního postoje ve sporných otázkách rozvoje, jako příklad můžeme uvést problémy okolo Mughalské silnice anebo Islámské univerzity Awantipora. Mehbooba napadl NC a obvinil ji z manipulace a ovlivňování státních zájmů. Své tvrzení dokládá tím, že NC už od svého vzniku neměla podporu lidí a jako příklad uvádí volby do Ústavodárného shromáždění státu, kdy NC nezískala jediný hlas. I z toho je zjevné, že vláda v Novém Dillí už dávno rozhodla o výsledku voleb v Kašmíru a NC je pouze nastrčená loutka.
Dokud nebudou ukončena jednání se separatisty a požadavky lidí nebudou splněny, tak nemá smysl, aby se konaly jakékoli volby. I když už byly vyplněny požadavky Sangarsh Samiti a se separatisty je veden alespoň mírný dialog, tak nic z toho nezabránilo přes 50 mrtvým .
NC si je dobře vědoma toho, že nemá podporu lidí, jejím jediným spojencem je vláda v Novém Dillí.
Dohoda mezi Sangarsh Samiti a vládou má velkou podporu NC. Mehbooba ji za to odsoudil a obvinil ze spojenectví z komunálními silami proti muslimskému obyvatelstvu. NC tedy očekává, že se díky své antimuslimské a antikašmírské politice dostane do vlády.

Zdroje:

Greater Kashmir [online]. [cit. 29.10.2008]. Dostupný z: http://www.greaterkashmir.com/full_story.asp?Date=29_10_2008&ItemID=54&cat=1

News Agency of Kashmir [online]. [cit. 29.10.2008]. Dostupný z: http://naknews.co.in/archive.aspx?10/28/2008

The Northlines- A Newspaper of Substance [online]. [cit. 29.10.2008]. Dostupný z: http://www.thenorthlines.com/newscat.aspx?q=Kashmir+News

Reuters [online]. [cit. 29.10.2008]. Dostupný z: http://www.reuters.com/article/reutersEdge/idUSTRE4A51Z520081106

BBC [online]. [cit. 29.10.2008]. Dostupný z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7744724.stm

Times of India [online]. [cit. 29.10.2008]. Dostupný z: http://timesofindia.indiatimes.com/articleshow/25080465.cms

Prezident Národní konference sbírá hlasy voličů v Kargilu

Prezident Národní konference Omar Abdullah v pondělí naléhavě žádal lidi, aby své rozhodnutí, komu dát ve volbách důvěru pečlivě zvážili – cílem je vyhnout se po další volební období nestabilní vládě . „ Fungující koaliční vláda v tomto státě – to byl experiment, který naprosto selhal“, říká Abdullah, „vedlo to pouze k ochromení státní administrativy, celkově špatnému stavu politiky a anarchii.“
Snahy o vytvoření stabilní většinové vlády jsou velmi zřetelné, v zemi vládne naprostý administrativní chaos, vytvořený a přiživovaný dřívější vládou. „Koaliční vláda byla jakýmsi spojením naprosto odlišných politických stran a jednotlivců s odlišnými idejemi a představami, jejich jediným společným cílem byla touha být u moci. Ignorovali potřeby státu a občanů, upřednostňovali pouze své vlastní mocenské ambice a zájmy".
Dnes také členové Národní konference Qamar Ali Akhoon a Feroze Khan potvrdili v přítomnosti Omara Abdullaha svou nominaci jako kandidáti NK ve volebních obvodech Kargil a Zanskar. Omar se během svého krátkého pobytu v Kargilu také setkal s několika delegacemi, kterým přislíbil plnou podporu Národní konference, aby vykompenzoval jejich rozhořčení. Delegace z Chicktanu si například stěžovala, že jejich okresní nemocnice sídlí v naprosto nevyhovující budově, zatímco lidé z okresu Drass požadují administrativní nezávislost, delegáti z Tysuroo požadují zlepšení zdravotní péče a dosažení lepší úrovně vzdělání v jejich okrese. Omara navštívila také delegace prominentních občanů Kargilu, kteří požadují urychlení otevření silnice Kargil-Iskadu. Abdullah všem zůčastněným delegátům přislíbil plnou podporu Národní konference a co nejrychlejší splnění jejich požadavků. Na své cestě Kargilem se prezident Národní konference setkal s mnoha významnými občany, stranickými předsedy a vedoucími pracovníky firem.

Zdroje:
Greater Kashmir. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: http://www.greaterkashmir.com/full_story.asp?Date=28_10_2008&ItemID=36&cat=1

Kashmir Times. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: http://www.kashmirtimes.com/, http://www.kashmirlive.com/

BBC. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/in_pictures/7733059.stm

Reuters. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/asiaCrisis/idUSDEL401805

Times of India. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: http://timesofindia.indiatimes.com/articleshow/msid-3372132,flstry-1.cms

Kashmir Affair. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: http://www.kashmiraffairs.org/kawoosa_kash_diary_nov08.html

V Kašmíru se 24. října opět protestovalo

Kašmír zažil jednu z největších demonstrací za nezávislost za posledních pár měsíců. Stovky tisíc lidí se připojily k pochodům proti indické vládě organizovaných separatisty.
Důvodem demonstrací se stalo výročí Dne Spojených národů (24.října). Jak řekl separatistický vůdce Syed Ali Shah Geelani: "Páteční protesty mají připomenout OSN, že spory o kašmírský region zůstávají nevyřešeny již přes 60 let."
Jak Indie tak Pákistán považují Kašmír výhradně za své území a vedly proti sobě tři války, z toho dvě o Kašmír. Separatistické skupiny požadují realizaci rezoluce OSN o referendu v Kašmíru. Jinak, říkají, bude spor rozhodnutý skrz trojstranný dialog mezi Indií, Pákistánem a kašmírskými představiteli.
Separatistický vůdce Syed Ali Shah Geelani spolu s Yasinem Malikem vyzívali obyvatelstvo k posílání dopisů, e-mailů a textových zpráv do OSN s cílem přitáhnout pozornost na tento problém. Výsledkem bylo, že se v pátek v mnoha kašmírských městech zastavil život. Obchody, úřady a banky byly zavřeny ve většině částí muslimsky dominantního Kašmíru. Zavřeny byly také školy a univerzity. Doprava byla částěčně ochromena.
Deník Kashmir live informoval, že ve městě Sopore (hlavní město kašmírského okresu Baramulla) byly ohlášeny konflikty, při kterých byl zabit 21-letý muž a tři osoby byly zraněny, když Central Reserve Police Force (CRPF) vyvolalo otevřené boje proti demonstrantům.

Poslední největší demonstrace proběhly ve městě Srinagar na konci srpna, kdy byl vyhlášen několikadenní zákaz vycházení a proběhlo několik ozbrojených střetů mezi indickými policisty a protestujícími separatisty. Policejní velitelství oznámilo, že během těchto nepokojů zahynuly čtyři lidé včetně jedné ženy a 45 lidí bylo zraněno. O tom, že situace nebyla pod kontrolou ještě 19. září, se můžete přesvědčit v následujícím videu.





Zdroje:
BBC News [online]. [cit. 27.10.2008]. Dostupný z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7688065.stm
CNN International [online]. [cit. 27.10.2008]. Dostupný z: http://edition.cnn.com/video/#/video/world/2008/09/19/vo.kashmir.clashes.ap?iref=videosearch
Kashmir Live [online]. [cit. 27.10.2008]. Dostupný z: http://www.kashmirlive.com/story/One-killed-as-CRPF-opens-fire-on-Baramulla-protest/378230.html

Přes Kašmír vede obchodní cesta

Islámábád - V Kašmíru byla po 60-ti letech slavnostně otevřena nová obchodní cesta mezi Pákistánem a Indií. Na přechodu je i obchodní středisko a bezpečnostní stanoviště pro kontrolu zboží.
Kamiony naložené ovocem, medem a kořením ze zelenajícího se kašmírského údolí se konečně dočkaly. Je to první obchodní silnice v oblasti za posledních šest desítek let.


„Bylo mi dvanáct let, když jsem naposledy viděl koše plné ovoce směřující do Rawalpindi“, popisuje pákistánské město poblíž hlavního města Islámábádu 74-letý indický farmář Haji Abdul Ahad Bhat.
Desítky školáků lemovaly silnici v Salamabadu, města v blízkosti Linie kontroly, kde bylo zřízeno i obchodní středisko vybavené skladišti a bezpečnostní stanoviště pro kontrolu zboží.
Kamiony byly ozdobeny vlajkami a transparenty s nápisem „Dlouhý život obchodu mezi dvěma stranami“.
Otevření nové silnice má podpořit mírovou dohodu z roku 2004. Naplňování dohody se ocitlo v ohrožení především v posledních několika měsících v důsledku desítek přeshraničních přestřelek a opětných obviňování ze strany Indie, že Islámábád podporuje útoky na jejím území.
Zahájení provozu přivítali jako své vítězství separatisté na indické straně Kašmíru, kteří o otevření obchodní trasy usilovali při nedávných masových protestech proti indické vládě, se kterou bojují od roku 1989. Během této doby zahynulo přibližně 68 000 lidí, především civilistů. Jde ale zatím jen o symbolický akt, neboť prozatím bude "běžný" provoz představovat čtveřice kamionů z každé strany týdně. „Je to první krok k dosažení kašmírské ekonomické nezávislosti“, říká separatistický vůdce Mirwaiz Omer Farooq.
„Doufám, že naše produkty nebudou posílány jen do Pákistánu, ale že se rozvine obchod i s centrální Asií a Perským zálivem“, řekl Gulam Rasool.
„Jsem moc šťastný, že se po tolika letech obnovil obchod“, říká obchodník Haji Farooq Ahmad.
Ekonomové říkají, že znovuotevření obchodní cesty je velmi významné, protože cesta Srinagar-Muzaffarabad není tolik zasažena extrémy počasí jako jiné cesty, které jsou prakticky vždy odříznuté, když zasněží.

Zdroje:
CNN International. [online]. [cit. 2008-10-24]. Dostupné z:
http://edition.cnn.com/2008/WORLD/asiapcf/10/2/kashmir.trade.ap/index.html#cnnSTCText
ČT 24. [online]. [cit. 2008-10-24]. Dostupné z: http://www.ct24.cz/svet/asie-a-australie/33095-pres-kasmir-vede-obchodni-cesta/
BBC News [online]. [cit. 2008-10-24]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7681320.stm
The Guardian. [online]. [cit. 2008-10-24]. Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/world/2008/oct/22/kashmir-india

Trocha úvodu do problematiky

Indie a Pákistán - dvě sousedící jaderné mocnosti indického subkontinentu vzájemně měří své síly od získání nezávislosti na Británii v roce 1947. Jablko sváru v jejich vztazích představuje už 60 let trvající konflikt o sporná území, z nichž je nejvíc vidět spor o Kašmír, vysokohorské území při hranici s Čínou.

Přistoupením Kašmíru do Indické unie před 60 lety, 26. října 1947, se rozpoutal kolotoč násilností.

Kořeny sporu sahají do roku 1947, kdy se Britská Indie rozdělila na hinduistickou Indii a muslimský Pákistán. Obyvatelé muslimského Kašmíru požadovali připojení k Pákistánu (hlavní argument Pákistánců pro jejich územní nároky). Když do Kašmíru vpadly z Pákistánu muslimské jednotky, hinduistický mahárádža Hari Singh se obrátil na Dillí s žádostí o pomoc. Indie jeho prosbu vyslyšela pod podmínkou, že knížectví přistoupí do Indické unie.

Strategický význam Kašmíru potvrzuje skutečnost, že o něj vedly obě země dvě ze tří vzájemných válek. První dvouletá indicko-pákistánská válka skončila v lednu 1949, Kašmír byl poté rozdělen linií příměří existující dodnes. Na pákistánské straně vznikl formálně nezávislý stát Azád Kašmír. V Indii byl vytvořen svazový stát Džammú a Kašmír. Podle rezoluce OSN z 13. srpna 1948 měli sami Kašmířané rozhodnout v referendu o svém osudu. To se ale nikdy neuskutečnilo.

Další válku o ovládnutí celého Kašmíru svedla Indie s Pákistánem v roce 1965. Ještě dříve, 6.února 1954, však kašmírské Ústavodárné shromáždění ratifikovalo Singhovo rozhodnutí o připojení k Indii.

Nekončící násilí

Jen za rok 2007 v Kašmíru zahynulo v důsledku přestřelek nebo atentátů přes 1000 lidí. Údaje o počtu obětí se rozcházejí, od roku 1989 do roku 2004 podle indické vlády v Kašmíru zahynulo přes 40 000 osob, podle separatistů jde až o 90 000 lidí, hlavně civilistů.

Odpor kašmírského separatistického hnutí proti indické vládě zesílil po roce 1989. Hnutí za nezávislost se postupem doby zradikalizovalo a islamizovalo. Dillí obviňovalo Islámábád z tajného vyzbrojování a vojenského výcviku povstalců.

Eskalaci napětí umocnily v lednu 1990 nábožensky motivované nepokoje v kašmírské metropoli Šrínagaru, které rozpoutaly období kašmírského protiindického teroru. Nadějně se vyvíjející mírová jednání nastolená v roce 1998 setkáním indického a pákistánského premiéra v New Yorku vzala za své po ofenzivě indické armády proti pákistánským ozbrojencům u kašmírské linie kontroly v květnu až červenci 1999. V tuto dobu již oba státy patřily k jaderným mocnostem.

Atentát na indický parlament v prosinci 2001 provedený pěti Pákistánci znovu destabilizoval už tak dost neklidnou situaci v regionu. Dillí i přes četná protiteroristická opatření pákistánského prezidenta Parvíze Mušarafa zvýšilo ostrahu na společné hranici - v roce 2003 hlídalo bezpečnost přes milion vojáků. V listopadu téhož roku začalo na indicko-pákistánské hranici z pákistánské iniciativy platit příměří, ke klidu zbraní se ovšem nezavázali islámští radikálové.

Naděje na mír v nedohlednu

Ve vzájemných vztazích se začalo pozvolna oteplovat v roce 2004, když se oba státy dohodly na zastavení testů jaderných zkoušek a zavázaly se řešit kašmírskou otázku dialogem. Došlo ke zřízení horké telefonní linky. Procesu usmíření napomohlo ničivé zemětřesení o síle 7,6 stupně Richterovy škály, jež zasáhlo pomezí Pákistánu a Indie a část Afghánistánu 8. října 2005. Počet obětí přesáhl 74.000 a nejhůře byla postižena právě oblast Kašmíru. Indie a Pákistán symbolicky otevřely společné hranice, aby umožnily přepravu humanitární podpory a setkání rozdělených rodin. Země také postupně obnovily, byť omezeně, přeshraniční leteckou, autobusovou a železniční přepravu.

Křehkou rovnováhu v červenci 2006 narušily pumové útoky na železnici v Bombaji. Podle indické policie za nimi stála pákistánská vojenská rozvědka a provedla je kašmírská extremistická skupina Laškare tajjaba. Ještě téhož roku pákistánský prezident Parvíz Mušaraf prohlásil, že by byl ochoten vzdát se svého nároku na pohraniční konfliktní území Kašmíru, pokud by Indie souhlasila s větší autonomií tohoto himálajského regionu.

V současnosti se v Kašmíru i v Dillí ozývají hlasy trvající na snížení stavu indických jednotek z Kašmíru. Indie tu udržuje kontingent o síle přibližně 600.000 mužů, kteří bdí nad bezpečností minoritních 300 000 hinduistů. Podle časopisu The Economist by kašmírské obyvatelstvo demilitarizaci přijalo spíše s úlevou než s lítostí nad odchodem bezpečnostních složek.

Kašmír položil svou první železnici

První železnice ve sporném území Kašmíru se otevře v sobotu 11. října, oznámila jak Indie, tak Pákistán. Trať je v indické části Kašmíru a může mít dramatický dopad na lidské životy. Cílem projektu je přinést rozvoj do vzdálených oblastí zmítanými vnitřními rozpory.

U slavnostního otevření trati ve městě Srinagar bude i indický premiér Manmohan Singh. Život ve městě bude kvůli separatistiským pokusům doprovázejících jeho návštěvu zastaven.

Dokončující práce na této nové rychlé železniční trati probíhají v Ompuře, městě v indické části Kašmíru. Když vstoupíte na stanici, uvidíte nové lesknoucí se nástupiště a železniční koleje. Za stanicí stojí nový typ vlaku. Spousta ozbrojeného personálu z polovojenské Železniční ochranné armády udržuje dohled. Ompura v okrese Budgamje je stanicí, kde se v brzké době otevře železniční trať Kašmíru.
Vlakový spoj bude spojovat Baramullah na severu s Qazigund na jihu – vzdálenost 117 km.

Železniční úřady říkají, že trať bude dokončena v létě roku 2009, ale 11. října bude připravena 72 km dlouhá trať z Anantnagu do Rajwansheru via Srinagar, tvrdí indický premiér Manmohan Singh.
Projekt byl poprvé zveřejněn v roce 2000 a pracuje se na něm tedy 8 let.
Stavba v ceně 466 mil. dolarů je první železniční projekt spojující různé části Kašmíru a jak tvrdí Indian Railways Construction Company (IRCON), projekt transformuje region a přinese rozvoj nejvzdálenějších částí Kašmíru.
„V současnosti zabere cesta z Qazigubdu do Srinagaru tři hodiny. Vlak tuto samou vzdálenost ujede za 45 minut. Bude to prospěšné pro studenty, kteří budou mít snadnější cestu do Srinagaru. Bude to lepší pro ty, co se potřebují dostat do nemocnice ve městě“, řekl vedoucí projektu společnosti IRCON.
Obyvatelé vesnic a měst s tratí souhlasí.
„Až bude vlak v provozu, hodně pomůže nám všem“, řekl Mohammad Yassen, který bydlí v Baramullahu. „Vlak enormně sníží dobu cestování a úřady řekly, že jízdné zůstane nízké, což bude pro nás dobré,“ řekl.

Železniční projekt je jeden z nejambicióznějších závazků Indických drah.
Více než 5000 dělníků pod vedením stovky inženýrů pracovalo roky na položení trati, stavbě 900 mostů a mnoha nástupišť.
„Ale nejtěžší úkol“, říká vedoucí projektu, „bylo postavit železniční síť skrz oblast nejvíce zasaženou za poslední dvě desetiletí povstáními radikálů. Bezpečnost poskytovala na pracovišti policie a armáda, ale bezpečnostní kordón byl při každé příležitosti napadán.“

Kašmírský nehostinný terén a drsné zimy znamenaly problémy v realizaci projektu.
„Kašmírské zimy jsou příliš kruté pro práci venku, což znamená efektivně využít práci během pěti měsíců v roce“, říká vedoucí projektu.
Nicméně v Kašmíru se říká, že železnice je spíše symbolická a že nebude mít velký dopad na to, jak lidé žijí a dojíždí.
„Je to spíše vlak pro turisty. Vagóny mají velká okna přes které mají turisté neomezený výhled na krásnou kašmírskou krajinu“, říká Mubeen Shah, předseda Kašmírské komory obchodu a průmyslu.
Druhá část projektu je spojení Qazigundu s Udhampurem na jihu. A zbytku Indie.
To se však může protáhnout na mnoho let.

Zdroj:
BBC News. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7471331
Reuters India. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: in.reuters.com/article/topNews/idINIndia-35907020081011
ČT 24. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: http://www.ct24.cz/svet/33095-pres-kasmir-vede-obchodni-cesta/
Indian Express. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: http://www.indianexpress.com/news/Coming-down-the-mountains,-wearing-red-patina,-train-sweeps-Valley/372483/