Vážení čtenáři,
po třech měsících, kdy jsme se Vás snažili prostřednictvím aktuálních zpráv a analýz informovat o dění na indickém subkontinentu, přišel čas na shrnutí vztahů mezi Indií- druhou nejlidnatější zemí světa, jejíž ekonomika vykazuje hned po Číně největší růst a Pákistánem- druhou nejlidnatější muslimskou zemí, která stejně jako Indie vlastní jaderné zbraně.
Indie a Pákistán spolu vedou spory dá se říct odnepaměti, ale největší vyhrocení jejich vztahů přišlo se získáním nezávislosti na Británii v roce 1947, kdy se Britská Indie rozdělila na převážně muslimský Pákistán (později včetně Východního Pákistánu) a hinduistickou Indii. Jablkem sváru se stala sporná území vzniklá po jejich rozdělení, zejména pak oblast státu Džammú a Kašmír, historického území na jižních svazích Himálaje. V letech 1947-1948 proběhla mezi Indií a Pákistánem válka o Kašmír. Poté byly za účasti OSN podepsány mírové dohody a v místě, kde skončily boje, byla vytvořena linie kontroly (Line of Control – LoC), kde po nějakou dobu zůstaly mírové jednotky OSN. Roku 1954 ratifikovalo připojení Džammú a Kašmíru k Indii ústavodárné shromáždění. V roce 1957 pak schválilo svou vlastní ústavu, vytvořenou na základě indické ústavy. Od té doby Indie považuje tu část Džammú a Kašmíru, kterou má pod kontrolou, za nedílnou součást Indické republiky.
Když hovoříme o indicko-pákistánských sporech, v žádném případě se nejedná pouze o Kašmír. Rok 1965 byl poznamenán konfliktem na jihozápadní hranici, odkud se později indické jednotky stáhly a Pákistán nabyl vítězného dojmu. Zanedlouho ale druhá indicko-pákistánská válka pokračovala. Pákistánci zahájili utajovanou ofenzívu směřující přes LoC do Džammú a Kašmíru. Na to Indie reagovala překročením mezinárodně uznávané hranice blízko Láhauru. Za tři týdny ale souhlasili oba rivalové s příměřím pod dohledem OSN. V roce 1966 se v Taškentu konalo setkání zástupců obou vlád, na kterém podepsali deklaraci, v níž se zavázali řešit vzájemné spory mírovými prostředky. Klid zbraní ale netrval dlouho. Situace se výrazně zhoršila v roce 1971, kdy v Pákistánu vypukla v plné síle občanská válka (západopákistánská armáda zasahovala proti východním Pákistáncům požadujícím autonomii a později nezávislost). Podle odhadů uprchlo díky bojům do Indie více než 10 milionů východopákistánských obyvatel. V prosinci Indie vstoupila do Východního Pákistánu na pomoc tamnímu obyvatelstvu. Pákistánská armáda kapitulovala, načež byl ve Východním Pákistánu 6. prosince 1971 vyhlášen nezávislý stát Bangladéš. V roce 1972 došlo k mírnému pokroku – v Šimle byla podepsána dohoda, ve které se oba státy zavazují řešit sporné otázky bilaterální cestou. Na tuto dohodu se dodnes odvolávají politici jak indické, tak pákistánské vlády. Bangladéš byla Pákistánem uznána v roce 1974. Pokud jde o Džammú a Kašmír, obě země souhlasily s návrhem, že budou plně respektovat LoC. Roku 1974 uzavřela vláda státu Kašmír s indickou vládou dohodu, která potvrzovala statut Kašmíru jako "správní jednotky Indické republiky". Pákistán tuto dohodu odmítl. Kolotoč násilností v Kašmíru pokračuje dodnes.
Nadějí na vyřešení sporů v kašmírské oblasti by mohly být volby, které se konají od 17. listopadu do 24. prosince 2008. Volí se v sedmi fázích, postupně v každém z kašmírských distriktů. Do voleb vkládá Kašmír své naděje. O tom ostatně svědčí i vysoká volební účast, jakou odborníci na tuto oblast nepamatují. Je to známka toho, že obyvatelé Kašmíru volají po změně, chtějí zlepšit svou situaci a konečně chtějí nezkorumpovanou vládu, která bude stát na jejich straně. Největšími favority jsou Lidová demokratická strana (LDS) a Národní konference (NK). LDS se prezentuje jako pro-muslimská strana, bojující za jejich práva, zatímco NK je obviňována z netečnosti k muslimským problémům v Džammú a Kašmíru a ze spojenectví s komunálními silami.
V této souvislosti je třeba se zmínit i o amerických volbách, ve kterých zvítězil demokrat Barack Obama. Ten se po svém zvolení vyjádřil také k otázce Kašmíru. Naznačil, že pokud Pákistán nebude řešit problém s islámskými ozbrojenci, kteří pronikají přes pákistánskou severo-západní hranici do Afghánistánu a tady podkopávají křehkou stabilitu, tak se USA aktivně zapojí do vyřešení kašmírského problému. Spojené státy budou také chtít zajistit obyvatelům právo na referendum, které Indie kategoricky odmítá. Indický ministr zahraničí jako odezvu uvedl, že kašmírská otázka by měla zůstat bilaterálním problémem mezi Indií a Pákistánem.
Obecně se zdá, že se situace v kašmírské oblasti začíná vyvíjet správným směrem. Kašmírská oblast se prostřednictvím otevření obchodní cesty a položením první železnice otvírá světu. Zejména nová obchodní silnice (první po šedesáti letech) je pro Kašmířany velkým krokem vpřed. Její samotné otevření bylo ale ohroženo v důsledku desítek přeshraničních přestřelek a opětným obviňování ze strany Indie, že Islámábád podporuje útoky na jejím území. Zahájení provozu přivítali jako své vítězství separatisté na indické straně Kašmíru, kteří o otevření obchodní trasy usilovali při masových protestech proti indické vládě, se kterou bojují od roku 1989. Obyvatelé Kašmíru doufají, že se jejich obchod tímto rozvine i s centrální Asií a Perským zálivem. Cílem zahájení železniční dopravy je přinést rozvoj do vzdálených oblastí zmítaných vnitřními rozpory. Na tomto projektu se pracuje již osm let a celá trať by měla být dostavena v létě roku 2009.
Obě země si slibují vzájemnou spolupráci. Důvodem k tomu jsou i pákistánské sociálně- ekonomické problémy, do kterých jej přivedla válka proti teroru a také bývalá vláda prezidenta Mušarafa a jeho nepopularita ve světě. Pákistán se proto snaží přesvědčit představitele mnoha zemí ke zvýšení obchodu a investic v Pákistánu, Indie nevyjímaje. S Indií konkrétně jedná například o odstranění celních bariér pro pákistánské podnikatele.
Tento poměrně kladný vývoj vztahů mezi zeměmi, který byl dokládán mnoha jednáními mezi Dillí a Islámábádem, byl narušen 26. listopadu. V ten den byly na indický Bombaj zahájeny teroristické útoky. Vyšetřováním se došlo k závěru, že za útoky stojí teroristická organizace Laškare tajjaba, která působí především v Kašmíru proti indické nadvládě. Osoby, mající co do činění s tou teroristickou organizací, byly po útoku pákistánské policie zadrženy. Situaci komplikuje Indie, která odmítá Pákistánu poskytnout své nashromážděné důkazy a která po Pákistánu požaduje vydání teroristů. Pákistán však nesouhlasí a opakuje, že teroristé byli zadrženi na pákistánské půdě a tam budou také souzeni.
Příznivé je, že i přes počáteční vyhrocení vztahů mají státy stále tendenci vést diplomatická jednání a vše řešit mírovou cestou. Indie sice zpočátku vyhrožovala použitím síly proti Pákistánu, vše se však stočilo na cestu vyjednávání. Dillí tak po útocích v Bombaji stupňuje tlak na Islámábád, zároveň ale podle výpovědi šéfa indické diplomacie nedojde k tomu, že by Indie reagovala na teroristické útoky vojenskou akcí. Ani podle pákistánského prezidenta Zardárího nedojde k tomu, že by mezi zeměmi vypukla v pořadí již čtvrtá válka. Věří totiž, že demokracie nejde ruku v ruce s válkou.
Budoucnost?
Jak vyřešit spory mezi Indií a Pákistánem? Mohlo by se zdát, že vyhlášení nezávislosti Kašmíru by bylo řešením vleklých sporů mezi těmito zeměmi. Je to ale pouze nereálná a velmi vzdálená fikce, nehledě k tomu, že Indie a Pákistán vnímají situaci odlišně. Indie by chtěla přijmout dnešní faktické rozdělení Kašmíru jako stálou hranici, jen to neříká veřejně. Pákistán ve skutečnosti chce získat indickou část, nebo to přinejmenším chce mnoho Pákistánců. Nalézt kompromis bude tedy skutečně těžké. Indie těžko sleví ze svých požadavků. Definitivní mír by znamenal, že Pákistán uzná dnešní hranice za trvalé. Obě země slibují pokračovat ve vzájemných rozhovorech v otázce Kašmíru bez použití sil.
Svět se nyní ptá, zda vyhrocené vztahy odstartované listopadovými teroristickými útoky vyústí ve válku mezi Pákistánem a Indií. Podle posledních informací agentury Reuters totiž Pákistán začal přemísťovat své jednotky, trvale usazené u hranic s Afghánistánem a čítající na dvacet tisíc mužů, k indické hranici. Armádu mobilizuje také Indie. Je důležité si uvědomit, jakou roli hraje mezi vztahy těchto zemí vlastnictví jaderných zbraní a že vidina jaderného konfliktu dostává stále zřetelnější obrysy (Indie a Pákistán patří mezi země, které nikdy nepodepsaly Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) a Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT), přesto ale vehementně usilují o přijetí do jaderného klubu).
čtvrtek 18. prosince 2008
sobota 13. prosince 2008
Pákistán zadržel členy organizace Laškare tajjaba
Z útoků, které byly spáchány na indické město Bombaj ve dnech od 26. do 29. listopadu a při nichž zahynulo více než 170 osob, obvinily úřady teroristickou organizaci Laškare tajjaba. Tato skupina- oficiálně zakázána v roce 2002- působí především v Kašmíru proti indické nadvládě, a to pod zástěrkou charitativní organizace Jamaat-ud-Dawa.
V úterý 8.12. podnikla pákistánská armáda na tábor této radikální islámské organizace ofenzívu a zatkla při ní 15 osob. Mezi nimi byl i muž jménem Zakí Rahmán Lakhví, kterého coby hlavního strůjce útoků v Bombaji údajně jmenoval jediný z útočníků, jehož se podařilo indické policii zadržet živého. Lakhví spolu s dalším velitelem skupiny Júsufem Muzammilem dával podle indických vyšetřovatelů telefonicky rozkazy deseti teroristům, kteří spáchali sérii útoků v Bombaji. Zatčen byl i zakladatel Laškare tajjaba Háfiz Mohammad-Saeed, který veškerá obvinění popírá.
Celé vyšetřování však komplikuje Indie, která odmítá předat Pákistánu své nashromážděné důkazy a žádá svého souseda o vydání teroristů. Jak uvedl pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší, tak zadržení podezřelí, pokud jim bude prokázána vina, budou souzeni v Pákistánu. Stejný názor má i pákistánský prezident, který oznámil, že kdokoli, kdo je v Pákistánu zatčen, bude zde také souzen. Pákistánská vláda dává zřetelně najevo svůj zájem na společném vyšetřování a žádá po Indii jasné důkazy, že teroristé pochází z Pákistánu.
Nyní se Pákistán potýká s útoky radikálních islamistů. Ti zaútočili na dodávky pro západní spojence bojujících v Afghánistánu u města Péšávar a zničili tak přibližně stovku nákladních automobilů, z nichž některé převážely vojenskou techniku. Pak Taliban udeřil na dopravní terminál používaný Severoatlantickou aliancí, kde bylo zapáleno 50 kamionů přepravujících zásoby vojákům Severoatlantické aliance. Hasičům se podařilo 40 vozů zachránit. Podle výpovědi teroristé stříleli pouze do vzduchu a zapalovali vozidla a vyzvali tamní pracovníky, aby nepracovali pro Američany. Další den byl podniknut podobný útok na jiný terminál, při kterém byl však zabit i jeho hlídač.
Zdroje:
ČT 24. [online]. [cit. 2008-12-12]. Dostupné z: http://www.ct24.cz/svet/asie-a-australie/38777-pakistan-uvalil-domaci-vezeni-na-sefa-militantni-skupiny-laskare-tajjaba/
ČT 24. [online]. [cit. 2008-12-12]. Dostupné z: http://www.ct24.cz/svet/38308-v-pakistanu-zadrzeli-udajneho-organizatora-utoku-v-bombaji/
CNN International. [online]. [cit. 2008-12-12]. Dostupné z: http://edition.cnn.com/2008/WORLD/asiapcf/12/11/india.attacks/index.html?eref=edition_asia
BBC News. [online]. [cit. 2008-12-12]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7778884.stm
V úterý 8.12. podnikla pákistánská armáda na tábor této radikální islámské organizace ofenzívu a zatkla při ní 15 osob. Mezi nimi byl i muž jménem Zakí Rahmán Lakhví, kterého coby hlavního strůjce útoků v Bombaji údajně jmenoval jediný z útočníků, jehož se podařilo indické policii zadržet živého. Lakhví spolu s dalším velitelem skupiny Júsufem Muzammilem dával podle indických vyšetřovatelů telefonicky rozkazy deseti teroristům, kteří spáchali sérii útoků v Bombaji. Zatčen byl i zakladatel Laškare tajjaba Háfiz Mohammad-Saeed, který veškerá obvinění popírá.
Celé vyšetřování však komplikuje Indie, která odmítá předat Pákistánu své nashromážděné důkazy a žádá svého souseda o vydání teroristů. Jak uvedl pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší, tak zadržení podezřelí, pokud jim bude prokázána vina, budou souzeni v Pákistánu. Stejný názor má i pákistánský prezident, který oznámil, že kdokoli, kdo je v Pákistánu zatčen, bude zde také souzen. Pákistánská vláda dává zřetelně najevo svůj zájem na společném vyšetřování a žádá po Indii jasné důkazy, že teroristé pochází z Pákistánu.
Nyní se Pákistán potýká s útoky radikálních islamistů. Ti zaútočili na dodávky pro západní spojence bojujících v Afghánistánu u města Péšávar a zničili tak přibližně stovku nákladních automobilů, z nichž některé převážely vojenskou techniku. Pak Taliban udeřil na dopravní terminál používaný Severoatlantickou aliancí, kde bylo zapáleno 50 kamionů přepravujících zásoby vojákům Severoatlantické aliance. Hasičům se podařilo 40 vozů zachránit. Podle výpovědi teroristé stříleli pouze do vzduchu a zapalovali vozidla a vyzvali tamní pracovníky, aby nepracovali pro Američany. Další den byl podniknut podobný útok na jiný terminál, při kterém byl však zabit i jeho hlídač.
Zdroje:
ČT 24. [online]. [cit. 2008-12-12]. Dostupné z: http://www.ct24.cz/svet/asie-a-australie/38777-pakistan-uvalil-domaci-vezeni-na-sefa-militantni-skupiny-laskare-tajjaba/
ČT 24. [online]. [cit. 2008-12-12]. Dostupné z: http://www.ct24.cz/svet/38308-v-pakistanu-zadrzeli-udajneho-organizatora-utoku-v-bombaji/
CNN International. [online]. [cit. 2008-12-12]. Dostupné z: http://edition.cnn.com/2008/WORLD/asiapcf/12/11/india.attacks/index.html?eref=edition_asia
BBC News. [online]. [cit. 2008-12-12]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7778884.stm
pátek 12. prosince 2008
Jaderný program Indie a Pákistánu
Pod vlivem nedávného teroristického útoku v indické Bombaji a následného vyostření vztahů mezi Indií a Pákistánem je třeba znovu otevřít otázku možného jaderného konfliktu, který bezpochyby dostává reálné obrysy. S koncem studené války pro mnoho lidí přestala existovat i obava z jaderného konfliktu, jakoby rozpad východního bloku a posléze i Sovětského svazu samotného zásadním způsobem změnil povahu jaderných zbraní a jejich možných využití. Nejkritičtějším místem je Indický subkontinent, který je zřetelným neuralgickým bodem celé jižní Asie.
Indie a Pákistán patří mezi země, které nikdy nepodepsaly Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) a Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT), přesto ale vehementně usilují o přijetí do jaderného klubu (třetí zemí, která smlouvy nepodepsala je Izrael). Počátky indického jaderného programu sahají do 50. let minulého století, kdy byl v Trombay zahájen provoz Výzkumného atomového centra. Mezinárodní prostředí tuto skutečnost tolerovalo, za záruku, že jaderný materiál bude používán pouze a jen pro civilní účely. Později indická vláda koupila od Kanady výzkumný reaktor Cirus, ve kterém se vyrábělo plutonium, to bylo použito v roce 1974 ve vůbec prvních jaderných mírových zkouškách v poušti v Radžastánu. Na samotné termonukleární zbrani začala Indie pracovat v 80.letech. V roce 1998, po 24 letech navázala Indie na jaderné zkoušky sérií jaderných výbuchů, známých jako "Operace Shakti". Zkoušky byly mimochodem provedeny pouhé 2 dny po úspěšných pákistánských testech rakety Ghaurí. V průběhu května 1998 pokračovaly výbuchy v podzemním komplexu v Pokhranu. Indie ve své jaderné doktríně tvrdí, že je právem šestiny lidstva vyvíjet adekvátní obranu proti napadení a jednou ze zásad využití jaderných zbraní je "zákaz prvního útoku". Letos v srpnu vyvolalo pozdvižení setkání Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), na kterém byla Indii přiklepnuta „jaderná výjimka“. Agentura začne v zemi provádět pravidelné kontroly civilních jaderných zařízení. Indie tak může být vpuštěna na mezinárodní trh s jadernými technologiemi, ze kterého ji neúčast v NPT vylučuje. Kontroverzní je ale hlavně to, že pro kontrolu bude otevřeno pouze 14 zařízení, které slouží civilním účelům. Do vojenských objektů MAAE nadále nebude mít přístup. Smyslem těchto kontrol je především zjistit, jestli nedochází k jejich zneužití pro výrobu jaderných zbraní, pokud tedy existuje souběžně utajený jaderný program, ztrácí tyto kontroly důležitost. Pákistánská strana je s udělením výjimky a celkově s indickým jaderným programem velmi nespokojena, tento krok jen vyostřil indicko-pákistánské vztahy. Pákistán se svým jaderným programem Indii nemůže rovnat, ale podceňovat jeho sílu by bylo velkou chybou. Pákistánci začali s nukleárním programem o dost později než Indové, až v roce 1972. V polovině 70. let se zapojil do programu Dr.Abdul Qadeer Khan, který odvedl kus práce a pod jeho vedením poskočil pákistánský jaderný program o velký krok kupředu. Funkční jadernou zbraní disponoval Pákistán už v polovině 80. let, kdy byly provedeny první testy. 28. května 1998 došlo v Pákistánu k ostrému testu jaderné bomby. Byla to reakce na sérii indických jaderných testů. V roce 1999 sice Indie a Pákistán podepsaly tzv. dohodu z Láhauru, jejíž součástí je vzájemné pozastavení jaderných zkoušek, ovšem existuje oficiálně nikdy nezveřejněná pákistánská doktrína, která počítá s použitím jaderné zbraně i v případě napadení konvenčními zbraněmi (což má vykompenzovat indickou převahu v počtu vojáků).
Vztahy mezi oběma asijskými mocnostmi se dají přirovnat k „malé studené válce“. Rivalita mezi Indií a Pákistánem se dá přirovnat k rivalitě mezi SSSR a USA v menším měřítku. V každém případě není ani pro jednu stranu výhodné jakýmkoli způsobem konflikt vyhrotit, protože nikdy nemůžou dosáhnout úplného vojenského vítězství a likvidace protivníka. Nelze očekávat nějaké ústupky v jaderném programu ať už Indie nebo Pákistánu, už jen s ohledem na události posledních dnů. Momentálně je nutná aktivní spolupráce, ostatně v indicko-pákistánském regionu zvyšují diplomatickou aktivitu jak Američané, tak Britové, jakýkoli ozbrojený střet může ohrozit jejich boj s terorismem. Je jisté, že obě země se ocitly jen krůček od války, stačí jakýkoli další ať už menší či větší konflikt a nebude návratu zpět.
Zdroje:
www.blisty.cz [online].[cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: http://www.blisty.cz/files/2008/10/08/atm_200810_pakistan_2.pdf.
www.blisty.cz [online].[cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: http://www.blisty.cz/art/43083.html
www.fas.org [online].[cit. 2008-12-13]. Dostupný z WWW: http://www.fas.org/nuke/guide/pakistan/nuke/
www.inesap.org [online].[cit. 2008-12-13]. Dostupný z WWW: http://www.inesap.org/bulletin16/bul16art02.htm
www.geocities.com [online].[cit. 2008-12-13]. Dostupný z WWW: http://www.geocities.com/m_v_ramana/nucleararticles/losalamos_talk1.htm
www.nti.org [online].[cit. 2008-12-13]. Dostupný z WWW: http://www.nti.org/e_research/profiles/India/Nuclear/index.html
www.washingtonpost.com [online].[cit. 2008-12-13]. Dostupný z WWW: http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2006/07/23/AR2006072300737.html
www.aktualne.centrum.cz [online].[cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=612539
www.globalpolitics.cz [online].[cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: tp://www.globalpolitics.cz/clanek/svet-bez-jadernych.html
Indie a Pákistán patří mezi země, které nikdy nepodepsaly Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) a Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT), přesto ale vehementně usilují o přijetí do jaderného klubu (třetí zemí, která smlouvy nepodepsala je Izrael). Počátky indického jaderného programu sahají do 50. let minulého století, kdy byl v Trombay zahájen provoz Výzkumného atomového centra. Mezinárodní prostředí tuto skutečnost tolerovalo, za záruku, že jaderný materiál bude používán pouze a jen pro civilní účely. Později indická vláda koupila od Kanady výzkumný reaktor Cirus, ve kterém se vyrábělo plutonium, to bylo použito v roce 1974 ve vůbec prvních jaderných mírových zkouškách v poušti v Radžastánu. Na samotné termonukleární zbrani začala Indie pracovat v 80.letech. V roce 1998, po 24 letech navázala Indie na jaderné zkoušky sérií jaderných výbuchů, známých jako "Operace Shakti". Zkoušky byly mimochodem provedeny pouhé 2 dny po úspěšných pákistánských testech rakety Ghaurí. V průběhu května 1998 pokračovaly výbuchy v podzemním komplexu v Pokhranu. Indie ve své jaderné doktríně tvrdí, že je právem šestiny lidstva vyvíjet adekvátní obranu proti napadení a jednou ze zásad využití jaderných zbraní je "zákaz prvního útoku". Letos v srpnu vyvolalo pozdvižení setkání Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), na kterém byla Indii přiklepnuta „jaderná výjimka“. Agentura začne v zemi provádět pravidelné kontroly civilních jaderných zařízení. Indie tak může být vpuštěna na mezinárodní trh s jadernými technologiemi, ze kterého ji neúčast v NPT vylučuje. Kontroverzní je ale hlavně to, že pro kontrolu bude otevřeno pouze 14 zařízení, které slouží civilním účelům. Do vojenských objektů MAAE nadále nebude mít přístup. Smyslem těchto kontrol je především zjistit, jestli nedochází k jejich zneužití pro výrobu jaderných zbraní, pokud tedy existuje souběžně utajený jaderný program, ztrácí tyto kontroly důležitost. Pákistánská strana je s udělením výjimky a celkově s indickým jaderným programem velmi nespokojena, tento krok jen vyostřil indicko-pákistánské vztahy. Pákistán se svým jaderným programem Indii nemůže rovnat, ale podceňovat jeho sílu by bylo velkou chybou. Pákistánci začali s nukleárním programem o dost později než Indové, až v roce 1972. V polovině 70. let se zapojil do programu Dr.Abdul Qadeer Khan, který odvedl kus práce a pod jeho vedením poskočil pákistánský jaderný program o velký krok kupředu. Funkční jadernou zbraní disponoval Pákistán už v polovině 80. let, kdy byly provedeny první testy. 28. května 1998 došlo v Pákistánu k ostrému testu jaderné bomby. Byla to reakce na sérii indických jaderných testů. V roce 1999 sice Indie a Pákistán podepsaly tzv. dohodu z Láhauru, jejíž součástí je vzájemné pozastavení jaderných zkoušek, ovšem existuje oficiálně nikdy nezveřejněná pákistánská doktrína, která počítá s použitím jaderné zbraně i v případě napadení konvenčními zbraněmi (což má vykompenzovat indickou převahu v počtu vojáků).
Vztahy mezi oběma asijskými mocnostmi se dají přirovnat k „malé studené válce“. Rivalita mezi Indií a Pákistánem se dá přirovnat k rivalitě mezi SSSR a USA v menším měřítku. V každém případě není ani pro jednu stranu výhodné jakýmkoli způsobem konflikt vyhrotit, protože nikdy nemůžou dosáhnout úplného vojenského vítězství a likvidace protivníka. Nelze očekávat nějaké ústupky v jaderném programu ať už Indie nebo Pákistánu, už jen s ohledem na události posledních dnů. Momentálně je nutná aktivní spolupráce, ostatně v indicko-pákistánském regionu zvyšují diplomatickou aktivitu jak Američané, tak Britové, jakýkoli ozbrojený střet může ohrozit jejich boj s terorismem. Je jisté, že obě země se ocitly jen krůček od války, stačí jakýkoli další ať už menší či větší konflikt a nebude návratu zpět.
Zdroje:
www.blisty.cz [online].[cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: http://www.blisty.cz/files/2008/10/08/atm_200810_pakistan_2.pdf.
www.blisty.cz [online].[cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: http://www.blisty.cz/art/43083.html
www.fas.org [online].[cit. 2008-12-13]. Dostupný z WWW: http://www.fas.org/nuke/guide/pakistan/nuke/
www.inesap.org [online].[cit. 2008-12-13]. Dostupný z WWW: http://www.inesap.org/bulletin16/bul16art02.htm
www.geocities.com [online].[cit. 2008-12-13]. Dostupný z WWW: http://www.geocities.com/m_v_ramana/nucleararticles/losalamos_talk1.htm
www.nti.org [online].[cit. 2008-12-13]. Dostupný z WWW: http://www.nti.org/e_research/profiles/India/Nuclear/index.html
www.washingtonpost.com [online].[cit. 2008-12-13]. Dostupný z WWW: http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2006/07/23/AR2006072300737.html
www.aktualne.centrum.cz [online].[cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=612539
www.globalpolitics.cz [online].[cit. 2008-12-12]. Dostupný z WWW: tp://www.globalpolitics.cz/clanek/svet-bez-jadernych.html
středa 3. prosince 2008
Napětí mezi Pákistánem a Indií
Nejen Indií, ale i celým světem otřásly teroristické útoky, které se odehrály v indickém Bombaji, městě bohatství a cestovního ruchu. Při útocích zahynulo podle posledních informací 171 osob. Mezi oběťmi je i 26 cizinců. Dalších více než 250 lidí bylo zraněno poté, co útočníci zahájili palbu na několika místech, včetně železniční stanice, oblíbené restaurace, nemocnice, dvou hotelů a židovského centra. Jeden z atentátníků, který přežil zásah speciálních jednotek, při výslechu indických úřadů oznámil, že teroristé podstoupili několikaměsíční výcvik v Pákistánu. Indie proto obvinila Pákistán, že teroristé pochází právě odtamtud. Atentátník Azam Amir Qasab také při výslechu prozradil, že patří ke kašmírské militantní skupině Laškare tajjaba (Army of the Pure). Tato skupina však spoluúčast na útocích popírá. Ještě před vypuknutím útoků na Bombaj se jak Indie tak Pákistán těšili stále lepším vztahům. Ale po útocích, které Indové nazývají také jako „indické 11. září“, nabraly vztahy mezi zeměmi opačný směr.
Viník?
Indie veřejně obvinila z útoků pákistánské radikály a vyzvala Pákistán, aby odevzdal skupinu dvaceti militantních vůdců, kteří zřejmě za celými útoky stojí. Jedná se osoby, které se usadily v Pákistánu a prchají před indickými zákony. Dillí tak po útocích v Bombaji stupňuje tlak na Islámábád, zároveň ale podle výpovědi šéfa indické diplomacie nedojde k tomu, že by Indie reagovala na teroristické útoky vojenskou akcí. Ani podle pákistánského prezidenta Zardárího nedojde k tomu, že by mezi zeměmi vypukla v pořadí již čtvrtá válka. Věří totiž, že demokracie nejde ruku v ruce s válkou, proto války, které mezi sebou tyto dvě jaderné velmoci vedly, se staly v dobách diktátorů. Celý pákistánský národ se podle jeho slov spojil s cílem vybudovat přátelské vztahy s Indií.
Pákistán stále zdůrazňuje, že za útoky nestojí a zpochybnil také indické tvrzení, že jediný útočník, kterého se podařilo zadržet živého, je Pákistánec. "Nedostali jsme žádný hmatatelný důkaz, který by říkal, že to byl jednoznačně Pákistánec. Velmi o tom pochybuji," prohlásil Zardárí. "Ti střelci i ti, kdo to naplánovali, ať je to kdokoli - to jsou lidé stojící mimo jakýkoli stát, kteří drží jako rukojmí celý svět," dodal. Naznačil také, že Pákistán nevydá Indii 20 osob podezřelých z terorismu, o něž Dillí v pondělí 1.12. požádalo. "Pokud budeme mít důkazy, zahájíme s nimi přelíčení u svých soudů a odsoudíme je," řekl prezident. Rozhodně popírá argument, že pákistánská vláda teroristické útoky zorganizovala, aby vyvolala spor s Indií. Naopak, jak zdůraznil pákistánský prezident Zardárí, „ Pákistán se samozřejmě na útocích nepodílí. Jak Indie, tak i Pákistán jsou oběti. Já jsem oběť. Všichni jsme oběti této války.“
Terorista Azam Amir Qasab byl vyškolen organizací Laškare tajjaba, která je však v Pákistánu a na celém světě pod tlakem Spojených států a Velké Británie, kteří ji označili za teroristickou organizaci, zakázaná. Tato skupina byla také dlouho chápána jako pákistánská zpravodajská služba, která měla v Kašmíru bojovat proti Indii. Jak řekl Zardárí, tak pokud tato organizace byla zapojena do útoků na Bombaj, tak o tom pákistánská vláda nevěděla. Jsou to lidé, kteří působí mimo systém. Jejich operace jsou v podobném stylu jaké provádí například al- Káida, to znamená, že mimo státní systém. Jak řekl: „Indii už byla nabídnuta plná spolupráce na této mimořádné události. Pákistán je pevně odhodlán bojovat proti terorismu“
Na indickém seznamu hledaných teroristů je mimo jiné jeden z šéfů bombajského podsvětí Dáud Ibráhím, jenž má údajně na svědomí organizaci pumových atentátů v Bombaji v roce 1993 s 250 mrtvými. Kromě něj žádá Indie také vydání Masúda Azhara, což je pákistánský muslimský duchovní osvobozený z indického vězení výměnou za cestující z letadla Indian Airlines uneseného o Vánocích 1999. Spekuluje se, že právě tito dva řídili a plánovali v Pákistánu bombajský útok.
Společný boj proti terorismu
Podporu má Pákistán i v Bílém domě, který prohlašuje, že celý svět se musí sjednotit a bojovat proti terorismu. Podle Indie si také USA stále více uvědomují, že boj proti terorismu se netýká jen Afghánistánu nebo Iráku, ale i Pákistánu, kde byly připravovány ty nejhrůznější útoky a kde vznikla teroristická organizace al-Káida nebo radikální Taliban. Přestože indičtí vyšetřovatelé spojují s atentátem islámskou organizaci Laškare tajjaba, americká ministryně zahraničí Riceová nevyloučila ani možnost, že za útokem stojí al-Káida. "Ať už se na tom útoku al-Káida přímo podílela nebo ne, je to jednoznačně ten druh terorismu, na němž se al-Káida podílí," řekla. USA se snaží přesvědčit Pákistán, aby odvolal své bezpečnostní jednotky z Indie a přesunul je k afghánské hranici, kde bojují islámští radikálové. Riceová oznámila, že se Zardárí zavázal také USA k navázaní lepších vztahů s Indií.
Indická veřejnost se nyní ptá, jestli se nedalo útokům předejít. Indie proto razantně zvýšila bezpečnostní opatření. Vojáci s neprůstřelnými vestami a pistolemi prohlíží hotely, do obchodů, nádraží a luxusních hotelů se instalují detekční rámy. Indie měla také strach, že by útoky v Bombaji měly radikální dopad na turistický ruch. To se podle posledních informací však neděje, ba naopak.
Komentář
Za posledních pár týdnů se vztahy mezi Indií a Pákistánem výrazně zlepšily. Z obou stran byly slyšet přívětivé hlasy podporující snahy řešit konflikty, které mezi sebou tyto země vedou již od rozdělení v roce 1947.
Nejde o první teroristický útok v Bombaji a v Indii vůbec. Za poslední léta došlo k mnoha střetům mezi hinduisty a menšinovými muslimy. Je možné, že teroristické útoky v Bombaji byly vyvolány bombajským podsvětím, kde žije mnoho muslimů. Je tam navíc velmi silná mafie, která se snaží znemožnit další urovnávání vztahů mezi Indií a Pákistánem.
Pákistán je velmi propojený se Spojenými státy a také je na nich do značné míry finančně závislý. Tím Američané oslabují pákistánskou suverenitu, který se potom cítí vedle velké a ekonomicky stále sílící Indie jen jako malý soused.
Pákistánský prezident Zardárí je nyní postaven před těžký úkol- potřebuje po svém předchůdci svůj stát reorganizovat a dostat pod kontrolu tajné služby. Když k dalším problémům Pákistánu přičteme i situaci při afghánských hranicích, je možný konflikt s Indií tím posledním, co by si Pákistán přál.
Zdroje:
Hindustan Times [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.hindustantimes.com/StoryPage/FullcoverageStoryPage.aspx?id=8049facf-7f3a-4bf0-8188-11bc77007ac1Mumbaiunderattack_Special&&Headline=Mumbai+attackers+were+'Stateless+actors'%3a+Zardari
CNN [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.cnn.com/2008/WORLD/asiapcf/12/02/pakistan.zardari.lkl/index.html?eref=rss_world
News Yahoo [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://news.yahoo.com/s/ap/20081201/ap_on_re_as/rice_india
ČT24 [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.ct24.cz/svet/37599-po-utocich-se-vyostruji-vztahy-mezi-indii-a-pakistanem/
Associated Press of Pakistan [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60974&Itemid=1
Associated Press of Pakistan [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=61060&Itemid=2
Viník?
Indie veřejně obvinila z útoků pákistánské radikály a vyzvala Pákistán, aby odevzdal skupinu dvaceti militantních vůdců, kteří zřejmě za celými útoky stojí. Jedná se osoby, které se usadily v Pákistánu a prchají před indickými zákony. Dillí tak po útocích v Bombaji stupňuje tlak na Islámábád, zároveň ale podle výpovědi šéfa indické diplomacie nedojde k tomu, že by Indie reagovala na teroristické útoky vojenskou akcí. Ani podle pákistánského prezidenta Zardárího nedojde k tomu, že by mezi zeměmi vypukla v pořadí již čtvrtá válka. Věří totiž, že demokracie nejde ruku v ruce s válkou, proto války, které mezi sebou tyto dvě jaderné velmoci vedly, se staly v dobách diktátorů. Celý pákistánský národ se podle jeho slov spojil s cílem vybudovat přátelské vztahy s Indií.
Pákistán stále zdůrazňuje, že za útoky nestojí a zpochybnil také indické tvrzení, že jediný útočník, kterého se podařilo zadržet živého, je Pákistánec. "Nedostali jsme žádný hmatatelný důkaz, který by říkal, že to byl jednoznačně Pákistánec. Velmi o tom pochybuji," prohlásil Zardárí. "Ti střelci i ti, kdo to naplánovali, ať je to kdokoli - to jsou lidé stojící mimo jakýkoli stát, kteří drží jako rukojmí celý svět," dodal. Naznačil také, že Pákistán nevydá Indii 20 osob podezřelých z terorismu, o něž Dillí v pondělí 1.12. požádalo. "Pokud budeme mít důkazy, zahájíme s nimi přelíčení u svých soudů a odsoudíme je," řekl prezident. Rozhodně popírá argument, že pákistánská vláda teroristické útoky zorganizovala, aby vyvolala spor s Indií. Naopak, jak zdůraznil pákistánský prezident Zardárí, „ Pákistán se samozřejmě na útocích nepodílí. Jak Indie, tak i Pákistán jsou oběti. Já jsem oběť. Všichni jsme oběti této války.“
Terorista Azam Amir Qasab byl vyškolen organizací Laškare tajjaba, která je však v Pákistánu a na celém světě pod tlakem Spojených států a Velké Británie, kteří ji označili za teroristickou organizaci, zakázaná. Tato skupina byla také dlouho chápána jako pákistánská zpravodajská služba, která měla v Kašmíru bojovat proti Indii. Jak řekl Zardárí, tak pokud tato organizace byla zapojena do útoků na Bombaj, tak o tom pákistánská vláda nevěděla. Jsou to lidé, kteří působí mimo systém. Jejich operace jsou v podobném stylu jaké provádí například al- Káida, to znamená, že mimo státní systém. Jak řekl: „Indii už byla nabídnuta plná spolupráce na této mimořádné události. Pákistán je pevně odhodlán bojovat proti terorismu“
Na indickém seznamu hledaných teroristů je mimo jiné jeden z šéfů bombajského podsvětí Dáud Ibráhím, jenž má údajně na svědomí organizaci pumových atentátů v Bombaji v roce 1993 s 250 mrtvými. Kromě něj žádá Indie také vydání Masúda Azhara, což je pákistánský muslimský duchovní osvobozený z indického vězení výměnou za cestující z letadla Indian Airlines uneseného o Vánocích 1999. Spekuluje se, že právě tito dva řídili a plánovali v Pákistánu bombajský útok.
Společný boj proti terorismu
Podporu má Pákistán i v Bílém domě, který prohlašuje, že celý svět se musí sjednotit a bojovat proti terorismu. Podle Indie si také USA stále více uvědomují, že boj proti terorismu se netýká jen Afghánistánu nebo Iráku, ale i Pákistánu, kde byly připravovány ty nejhrůznější útoky a kde vznikla teroristická organizace al-Káida nebo radikální Taliban. Přestože indičtí vyšetřovatelé spojují s atentátem islámskou organizaci Laškare tajjaba, americká ministryně zahraničí Riceová nevyloučila ani možnost, že za útokem stojí al-Káida. "Ať už se na tom útoku al-Káida přímo podílela nebo ne, je to jednoznačně ten druh terorismu, na němž se al-Káida podílí," řekla. USA se snaží přesvědčit Pákistán, aby odvolal své bezpečnostní jednotky z Indie a přesunul je k afghánské hranici, kde bojují islámští radikálové. Riceová oznámila, že se Zardárí zavázal také USA k navázaní lepších vztahů s Indií.
Indická veřejnost se nyní ptá, jestli se nedalo útokům předejít. Indie proto razantně zvýšila bezpečnostní opatření. Vojáci s neprůstřelnými vestami a pistolemi prohlíží hotely, do obchodů, nádraží a luxusních hotelů se instalují detekční rámy. Indie měla také strach, že by útoky v Bombaji měly radikální dopad na turistický ruch. To se podle posledních informací však neděje, ba naopak.
Komentář
Za posledních pár týdnů se vztahy mezi Indií a Pákistánem výrazně zlepšily. Z obou stran byly slyšet přívětivé hlasy podporující snahy řešit konflikty, které mezi sebou tyto země vedou již od rozdělení v roce 1947.
Nejde o první teroristický útok v Bombaji a v Indii vůbec. Za poslední léta došlo k mnoha střetům mezi hinduisty a menšinovými muslimy. Je možné, že teroristické útoky v Bombaji byly vyvolány bombajským podsvětím, kde žije mnoho muslimů. Je tam navíc velmi silná mafie, která se snaží znemožnit další urovnávání vztahů mezi Indií a Pákistánem.
Pákistán je velmi propojený se Spojenými státy a také je na nich do značné míry finančně závislý. Tím Američané oslabují pákistánskou suverenitu, který se potom cítí vedle velké a ekonomicky stále sílící Indie jen jako malý soused.
Pákistánský prezident Zardárí je nyní postaven před těžký úkol- potřebuje po svém předchůdci svůj stát reorganizovat a dostat pod kontrolu tajné služby. Když k dalším problémům Pákistánu přičteme i situaci při afghánských hranicích, je možný konflikt s Indií tím posledním, co by si Pákistán přál.
Zdroje:
Hindustan Times [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.hindustantimes.com/StoryPage/FullcoverageStoryPage.aspx?id=8049facf-7f3a-4bf0-8188-11bc77007ac1Mumbaiunderattack_Special&&Headline=Mumbai+attackers+were+'Stateless+actors'%3a+Zardari
CNN [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.cnn.com/2008/WORLD/asiapcf/12/02/pakistan.zardari.lkl/index.html?eref=rss_world
News Yahoo [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://news.yahoo.com/s/ap/20081201/ap_on_re_as/rice_india
ČT24 [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.ct24.cz/svet/37599-po-utocich-se-vyostruji-vztahy-mezi-indii-a-pakistanem/
Associated Press of Pakistan [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60974&Itemid=1
Associated Press of Pakistan [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=61060&Itemid=2
úterý 2. prosince 2008
Vztahy mezi Indií a Pákistánem se vyostřují
Teroristické útoky na Bombaj, při kterých zahynulo 172 lidí jsou příčinnou zvýšení napětí mezi Pákistánem a Indií. Indie totiž obvinila Pákistán, že útočníci byli vysláni odtamtud. To potvrdil i jeden přeživší atentátník, který při výslechu indických úřadů oznámil, že teroristé podstoupili několikaměsíční výcvik právě v Islámábádu. Indie už údajně má jména dvou hlavních zosnovatelů bombajských útoků. Ti se údajně mají skrývat v Pákistánu a Indie žádá o jejich vydání.
Podle indických médií je tedy atentátník Azam Amir Qasab, který přežil zásah speciálních jednotek z Pákistánu z kašmírské militantní skupiny Lashkar-e-Toiba (Army of the Pure). Tato skupina však zapojení popírá.
Indický ministr zahraničních věcí Pranab Mukherjee nazval útoky za "závažný problém" k normalizaci vztahů s Pákistánem.
Na druhou stranu Pákistán stále nabízí spolupráci ve vyšetřování. Pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí v televizi prohlásil, že srdce Pákistánu krvácí nad událostmi v Indii. Zardárí také varoval, že cílem teroristů je právě rozpoutání konfliktu mezi Pákistánem a Indií.
Pákistánský ministr zahraničních věcí Shah Mahmood Qureshi ve svém prohlášení řekl, že Pákistán si přeje dobré vztahy s Indií a dialog mezi Pákistánem a Indií by měl nadále pokračovat v přívětivém tempu. Indický ministr zahraničních věcí však řekl, že byla zasažena důvěra v Pákistán, a to bude mít vliv na další vyjednávání a současná atmosféra, která po útocích zavládla, není pro řešení mírových procesů idální.
Masakr v Bombaji bude tak mít dopad i na řešení kašmírské otázky. Nehledě na mírový proces, který začal v roce 2004, zastaví tyto útoky vyjednávání mezi zeměmi v otázce Kašmíru.
Indický premiér Manmohan Singh ve svém prohlášení řekl, že v zemi hodlá zvýšit objem a sílu anti-teroristických sil. "Na rozdíl od jiných zemí, které jsou častou obětí teroristických útoků, Indie nemá žádnou jasnou strategii v boji proti terorismu, která by se zaměřovala jak na řešení důsledků útoků, tak na pravenci, obranu a bezpečnost", řekl reportér BBC Rob Watson.
Zdroje:
Associated Press of Pakistan [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60974&Itemid=1
Associated Press of Pakistan [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=61060&Itemid=2
BBC News [online]. [cit. 2.12.2008]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7758809.stm
BBC News [online]. [cit. 2.12.2008]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7757871.stm
ČT 24 [online]. [cit. 2.12.2008]. Dostupné z:
http://www.ct24.cz/svet/37599-po-utocich-se-vyostruji-vztahy-mezi-indii-a-pakistanem/
Podle indických médií je tedy atentátník Azam Amir Qasab, který přežil zásah speciálních jednotek z Pákistánu z kašmírské militantní skupiny Lashkar-e-Toiba (Army of the Pure). Tato skupina však zapojení popírá.
Indický ministr zahraničních věcí Pranab Mukherjee nazval útoky za "závažný problém" k normalizaci vztahů s Pákistánem.
Na druhou stranu Pákistán stále nabízí spolupráci ve vyšetřování. Pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí v televizi prohlásil, že srdce Pákistánu krvácí nad událostmi v Indii. Zardárí také varoval, že cílem teroristů je právě rozpoutání konfliktu mezi Pákistánem a Indií.
Pákistánský ministr zahraničních věcí Shah Mahmood Qureshi ve svém prohlášení řekl, že Pákistán si přeje dobré vztahy s Indií a dialog mezi Pákistánem a Indií by měl nadále pokračovat v přívětivém tempu. Indický ministr zahraničních věcí však řekl, že byla zasažena důvěra v Pákistán, a to bude mít vliv na další vyjednávání a současná atmosféra, která po útocích zavládla, není pro řešení mírových procesů idální.
Masakr v Bombaji bude tak mít dopad i na řešení kašmírské otázky. Nehledě na mírový proces, který začal v roce 2004, zastaví tyto útoky vyjednávání mezi zeměmi v otázce Kašmíru.
Indický premiér Manmohan Singh ve svém prohlášení řekl, že v zemi hodlá zvýšit objem a sílu anti-teroristických sil. "Na rozdíl od jiných zemí, které jsou častou obětí teroristických útoků, Indie nemá žádnou jasnou strategii v boji proti terorismu, která by se zaměřovala jak na řešení důsledků útoků, tak na pravenci, obranu a bezpečnost", řekl reportér BBC Rob Watson.
Zdroje:
Associated Press of Pakistan [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=60974&Itemid=1
Associated Press of Pakistan [online]. [cit 2.12.2008]. Dostupné z: http://www.app.com.pk/en_/index.php?option=com_content&task=view&id=61060&Itemid=2
BBC News [online]. [cit. 2.12.2008]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7758809.stm
BBC News [online]. [cit. 2.12.2008]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7757871.stm
ČT 24 [online]. [cit. 2.12.2008]. Dostupné z:
http://www.ct24.cz/svet/37599-po-utocich-se-vyostruji-vztahy-mezi-indii-a-pakistanem/
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
