Kašmír - zlomová linie

Když poslední vládce knížectví Džammú a Kašmír, autokratický mahárádža Hari Sinh (1895-1961), hinduista z privilegované brahmánské kasty, odmítl připojení svého teritoria k Pákistánu, přestože většina jeho poddaných byla muslimského vyznání, a zároveň nejevil přílišnou ochotu ke sjednocení s Indií a s tichou podporou Velké Británie usiloval o získání statutu nezávislého státu v rámci Commonwealthu, zastínil, jak strategickou polohu území Kašmíru má. Jeho poloha při hranicích s Čínou již předem zpochybnila myšlenku nezávislosti a oba nově vzniklé státy usilovaly o jeho ovládnutí.

Historický kontext

Ozbrojené akce zahájil Pákistán. Jeho představitelé podnítili horské kmeny Paštunů z afghánského pomezí k vyhlášení džihádu kašmírskému mahárádžovi. Deklarovaným cílem svaté války mělo být osvobození tamních muslimů z „hinduistické poroby“ a jejich začlenění do „společenství čistých“. Nad ránem 22. října 1947 překročili paštunští válečníci hranice knížectví. Původní plán operace však ztroskotal, neboť její organizátoři nedokázali ukáznit divoké a surové bojovníky, kteří drancovali v kašmírských údolích a prohráli tak souboj s časem. Vládce Hari Sinh se mezitím obrátil se žádostí o pomoc na indickou vládu, která její realizaci podmínila souhlasem s integrací. Mahárádžovi nezbývalo nic jiného, než nabídku přijmout.
Souběžně s ozbrojenými akcemi probíhala i politická jednání. V roli zprostředkovatele vystoupil bývalý místokrál lord Louis Mountbatten, který po rozhovorech s Mauhammadem Alí Džináhem v Láhauru a Džaváharlálem Néhrúem v Dillí navrhl uspořádání plebiscitu pod záštitou OSN, přičemž zřejmě doufal, že převaha muslimů ve sporném území rozhodne o jeho připojení k Pákistánu.
Na konci roku 1947 odevzdala indická vláda Radě bezpečnosti memorandum o situaci v Kašmíru se žádostí o zásah proti vnější agresi. Celá kauza byla postoupena nově vzniklé Komisi OSN pro kašmírskou otázku, ale její aktivita neodpovídala rychlému vývoji událostí a rozložení sil v knížectví. Rezoluce z 21. dubna 1948 vyzvala obě bojující strany k zastavení palby, stažení vojsk a následnému propuštění válečných zajatců. Dále požadovala realizaci mezinárodně garantovaného plebiscitu. Indie sice protestovala proti liteře dubnové rezoluce, neboť nečinila žádný rozdíl mezi útočníkem a napadenou obětí, ale Néhrú nakonec souhlasil s příjezdem Komise OSN. Ta v polovině srpna 1948 vypracovala kompromisní návrh směřující k ukončení nepřátelství. Pákistán měl stáhnout jak své vojáky, tak Paštuny na hraniční čáře a dosud okupované území, tj. Ázád Kašmír, by přešlo pod správu místní administrativy, která by až do vyhlášení výsledků plebiscitu spolupracovala s mezinárodním sborem vojenských pozorovatelů. Jelikož Indie nesouhlasila, nebyl srpnový návrh realizován. Komise OSN ale dosáhla alespoň částečného úspěchu, když 2. ledna 1949 byla zastavena palba. Těžiště konfliktu se dočasně přesunulo k jednacímu stolu a 26. července byla podepsána dohoda o linii příměří.
Hlavní překážkou dalších rozhovorů byla však existence armády Svobodného Kašmíru. Komise OSN požadovala v této souvislosti jak rozpuštění těchto separatistických formacích, tak ozbrojených sil legální vlády. Poté, co Indie tuto iniciativu rezolutně odmítla, zrušila Rada bezpečnosti mandát Komise a přenesla její pravomoci na zvláštního zmocněnce Spojených národů, kterým byl jmenován zkušený australský právník Owen Dickson. Ten byl posléze pověřen předložit vládám Indie a Pákistánu „jakýkoli návrh směřující k vyřešení sporu“. Dickson vypracoval několik alternativ, ale všechny opomíjely indické nároky, které vyplývaly z faktu území a státní jednoty Kašmíru a Indie. Indie proto všechny jeho návrhy odmítla. Zplnomocněnec OSN poté v září 1950 navrhl rozčlenění Kašmíru na 3 tři části, z nichž dvě měly připadnout Indii a Pákistánu a třetí, strategicky významné kašmírské údolí, by kontrolovaly Spojené národy. Néhrú negoval i tento plán a původní linie příměří z roku 1949 se nakonec stala novou indicko-pákistánskou hranicí. Ázád Kašmír splynul s Pákistánem a dvě třetiny někdejšího knížectví zůstaly začleněny v rámci Indie. Myšlenka plebiscitu byla v tichosti pohřbena. Indická vláda sice nepokládá dané řešení za ideální, ale respektovala vzniklou situaci. Její koncepce sekulárního státu garantovala bezpečné postavení náboženských menšin a deklarované soužití hinduistů a muslimů bylo zárukou i pro budoucnost. Po mahárádžově odstoupení potvrdilo Zákonodárné shromáždění připojení Kašmíru k Indické republice. Administrativně-teritoriální reforma z roku 1956 vytvořila svazový stát Džammú a Kašmír. Islámábád však i nadále vznášel nároky na celý Kašmír, a jitřil tak trvalé neuralgické ohnisko v indicko-pákistánských vztazích. Války mezi oběma státy v letech 1965 a 1971 byly mj. motivované stále otevřenou otázkou Kašmírského údolí.

Otázka identity

Strategická poloha Kašmíru v severozápadním cípu indického subkontinentu a zároveň boj o vlastní identitu je důvodem k jednomu z mnoha současných konfliktů, které jsou jednoduše posledním kolem historie krvavých střetů a jak víme, války mezi klany, kmeny, etnickými skupinami, náboženskými společenstvími a národy jsou častým jevem v každém období dějin všech civilizací, neboť jejich kořeny vězí v otázce identity. Tyto války mají často velice osobitý charakter, a to proto, že v nich nejde o nějaké obecné, ideologické či politické problémy, které by se přímo dotýkaly zájmů nezúčastněných stran. Stejně tak tyto války bývají často krvavé a zákeřné, neboť v nich běží právě o základní otázku identity. Navíc často mají vleklý charakter; mohou být přerušeny příměřími nebo dohodami, ovšem ani ta netrvají dlouho a konflikt záhy začíná nanovo. Na druhé straně, dosáhne-li v občanské válce jedna strana rozhodného vítězství, jenom se zvyšuje pravděpodobnost, že dojde ke genocidě.
Spor o Kašmír je komunální konflikt, který přerostl do ozbrojené formy. Tyto typy konfliktů se mohou odehrávat na území jednoho státu, kde se ho účastní geograficky smíšené skupiny (jak je tomu například mezi hinduisty a muslimy v Indii), anebo může dojít ke skutečné válce, a to tehdy, když se ustavují nové státy, vytyčují své hranice a dochází k brutálním pokusům od sebe lidi oddělit silou, což je i příklad Indie a Pákistánu.
Podobných příkladů jako je území Kašmíru, by se na mapě našlo spousta. Někdy jsou tyto konflikty na zlomové linii bojem o nadvládu nad obyvatelstvem, ještě častěji však o kontrolu nad územím. Cílem alespoň jednoho z účastníků je dobýt určité území a zbavit ho těch druhých, a to vyhnáním, vyvražděním nebo obojím, tj. „etnickou čistkou“. Povětšinou se bojuje o území, které pro jednu nebo pro obě strany představují významný symbol jejich historie a identity, svatou zemi, na níž mají nezcizitelné právo. Jako další příklady stojí za připomenutí například západní břeh Jordánu, Náhorní Karabach, údolí Driny, Kosovo atd.
Protože války na zlomových linií trvají tak dlouho, vyznačují se vysokým počtem obětí a produkují značný počet uprchlíků. Na odhady počtu obětí a uprchlíků je třeba pohlížet s rezervou, nicméně běžně udávané číslo zabitých v Kašmíru činí 20 tisíc.

Zdroje:
NÁLEVKA, V. Čas soumraku. 1.vyd., Praha: Triton, 2004. ISBN: 80-7254-495-0
NÁLEVKA, V. Světová politika ve 20. století (II). 2.vyd., Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2000. ISBN: 80-86493-16-4
HUNTINGTON, S.P. Střet civilizací. 1.vyd., New York: Touchstone, 1997. Přeložil Ladislav Nagy. ISBN: 80-86182-49-5
Kashmir set for its first train service.[cit.31.10.2008]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7471331.stm
Kashmir rivals reopen trade route.[cit.31.10.2008]. http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7681320.stm

Kde se stala ta prvotní chyba, která způsobila tak vleklý a krvavý konflikt jako je v případě Kašmíru? Může za to již příchod „bílého muže“, či snad následné vyhlášení dvou nezávislých států? Neudělal Hari Sinh chybu, když se i on pokoušel o vytvoření samostatného celku? A co následné vyjednávání a zásahy OSN? Kam se poděla myšlenka plebiscitu? A byl by ten řešením? Není jednoznačná odpověď. Vše do sebe zapadá, všechno je sledem událostí.
Dnes nám ale již může připadat, že se vzájemné vztahy obou států zlepšují. Média nás informují o znovuotevření obchodních cest a výstavbě železničních spojů, dokonce o slibu indických vrchních představitelů uspořádat v Kašmíru svobodné a spravedlivé volby. To je bezesporu krok vpřed.
Zároveň mě napadá věta, kterou prohlásil George Washington: „Být připraven na válku je nejúčinnější způsob, jak uchovat mír." Toto heslo, troufám si říci, vystihuje vztah obou zemí. Nemůžeme zapomínat, že se jedná o dvě sousedící jaderné velmoci a tudíž fakt, že by mezi nimi vypukla válka, by se stal celosvětovým problémem.
Na spory, které spolu Indie a Pákistán vedly a stále vedou, se zřejmě nikdy zcela nezapomene, a proto i za mnoho let, až bude jejich vztah lepší, bude strašák historie stát mezi nimi, ale doufejme, že vzájemné prohlubování hospodářských a sociálních vztahů je prvním krůčkem k vyřešení jejich vleklých sporů.

Volby v Kašmíru

Lidová demokratická strana (People Democratic Party) dnes oznámila svou účast ve volbách a zároveň obvinila Národní konferenci (National Conference) z netečnosti k muslimským problémům v Džammú a Kašmíru, ze spojenectví s komunálními sílami a z podpory antimuslimské dohody mezi vládou a Amarnath Sangarsh Samiti. K tomu přispělo především rozhodnutí Nového Dillí pověřit NC vládou. To je bráno jako pádný důvod k tomu, aby lidé naléhali na Volební komisi Indie a premiéra Manmonaha Singha, kteří slíbili udělat vše proto, aby se v zemi konaly svobodné a spravedlivé volby. PDP je rozhodnutá bojovat za nové volby a nechce dovolit, aby NC mohla těžit ze vzniklé situace.
Prezident PDP Mehbooba Mufti se zaměřil předvším na muslimské voliče, když zpochybnil samotný koncept sekularizace (odnáboženštění) a označil jej za nekalé praktiky NC. Podotýká také, že sekularismus jako takový by neměl poškozovat zájmy majoritní komunity ve státě. Jeho strana je ale zároveň obviňována z pro-militantního postoje ve sporných otázkách rozvoje, jako příklad můžeme uvést problémy okolo Mughalské silnice anebo Islámské univerzity Awantipora. Mehbooba napadl NC a obvinil ji z manipulace a ovlivňování státních zájmů. Své tvrzení dokládá tím, že NC už od svého vzniku neměla podporu lidí a jako příklad uvádí volby do Ústavodárného shromáždění státu, kdy NC nezískala jediný hlas. I z toho je zjevné, že vláda v Novém Dillí už dávno rozhodla o výsledku voleb v Kašmíru a NC je pouze nastrčená loutka.
Dokud nebudou ukončena jednání se separatisty a požadavky lidí nebudou splněny, tak nemá smysl, aby se konaly jakékoli volby. I když už byly vyplněny požadavky Sangarsh Samiti a se separatisty je veden alespoň mírný dialog, tak nic z toho nezabránilo přes 50 mrtvým .
NC si je dobře vědoma toho, že nemá podporu lidí, jejím jediným spojencem je vláda v Novém Dillí.
Dohoda mezi Sangarsh Samiti a vládou má velkou podporu NC. Mehbooba ji za to odsoudil a obvinil ze spojenectví z komunálními silami proti muslimskému obyvatelstvu. NC tedy očekává, že se díky své antimuslimské a antikašmírské politice dostane do vlády.

Zdroje:

Greater Kashmir [online]. [cit. 29.10.2008]. Dostupný z: http://www.greaterkashmir.com/full_story.asp?Date=29_10_2008&ItemID=54&cat=1

News Agency of Kashmir [online]. [cit. 29.10.2008]. Dostupný z: http://naknews.co.in/archive.aspx?10/28/2008

The Northlines- A Newspaper of Substance [online]. [cit. 29.10.2008]. Dostupný z: http://www.thenorthlines.com/newscat.aspx?q=Kashmir+News

Reuters [online]. [cit. 29.10.2008]. Dostupný z: http://www.reuters.com/article/reutersEdge/idUSTRE4A51Z520081106

BBC [online]. [cit. 29.10.2008]. Dostupný z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7744724.stm

Times of India [online]. [cit. 29.10.2008]. Dostupný z: http://timesofindia.indiatimes.com/articleshow/25080465.cms

Prezident Národní konference sbírá hlasy voličů v Kargilu

Prezident Národní konference Omar Abdullah v pondělí naléhavě žádal lidi, aby své rozhodnutí, komu dát ve volbách důvěru pečlivě zvážili – cílem je vyhnout se po další volební období nestabilní vládě . „ Fungující koaliční vláda v tomto státě – to byl experiment, který naprosto selhal“, říká Abdullah, „vedlo to pouze k ochromení státní administrativy, celkově špatnému stavu politiky a anarchii.“
Snahy o vytvoření stabilní většinové vlády jsou velmi zřetelné, v zemi vládne naprostý administrativní chaos, vytvořený a přiživovaný dřívější vládou. „Koaliční vláda byla jakýmsi spojením naprosto odlišných politických stran a jednotlivců s odlišnými idejemi a představami, jejich jediným společným cílem byla touha být u moci. Ignorovali potřeby státu a občanů, upřednostňovali pouze své vlastní mocenské ambice a zájmy".
Dnes také členové Národní konference Qamar Ali Akhoon a Feroze Khan potvrdili v přítomnosti Omara Abdullaha svou nominaci jako kandidáti NK ve volebních obvodech Kargil a Zanskar. Omar se během svého krátkého pobytu v Kargilu také setkal s několika delegacemi, kterým přislíbil plnou podporu Národní konference, aby vykompenzoval jejich rozhořčení. Delegace z Chicktanu si například stěžovala, že jejich okresní nemocnice sídlí v naprosto nevyhovující budově, zatímco lidé z okresu Drass požadují administrativní nezávislost, delegáti z Tysuroo požadují zlepšení zdravotní péče a dosažení lepší úrovně vzdělání v jejich okrese. Omara navštívila také delegace prominentních občanů Kargilu, kteří požadují urychlení otevření silnice Kargil-Iskadu. Abdullah všem zůčastněným delegátům přislíbil plnou podporu Národní konference a co nejrychlejší splnění jejich požadavků. Na své cestě Kargilem se prezident Národní konference setkal s mnoha významnými občany, stranickými předsedy a vedoucími pracovníky firem.

Zdroje:
Greater Kashmir. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: http://www.greaterkashmir.com/full_story.asp?Date=28_10_2008&ItemID=36&cat=1

Kashmir Times. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: http://www.kashmirtimes.com/, http://www.kashmirlive.com/

BBC. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/in_pictures/7733059.stm

Reuters. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/asiaCrisis/idUSDEL401805

Times of India. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: http://timesofindia.indiatimes.com/articleshow/msid-3372132,flstry-1.cms

Kashmir Affair. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: http://www.kashmiraffairs.org/kawoosa_kash_diary_nov08.html

V Kašmíru se 24. října opět protestovalo

Kašmír zažil jednu z největších demonstrací za nezávislost za posledních pár měsíců. Stovky tisíc lidí se připojily k pochodům proti indické vládě organizovaných separatisty.
Důvodem demonstrací se stalo výročí Dne Spojených národů (24.října). Jak řekl separatistický vůdce Syed Ali Shah Geelani: "Páteční protesty mají připomenout OSN, že spory o kašmírský region zůstávají nevyřešeny již přes 60 let."
Jak Indie tak Pákistán považují Kašmír výhradně za své území a vedly proti sobě tři války, z toho dvě o Kašmír. Separatistické skupiny požadují realizaci rezoluce OSN o referendu v Kašmíru. Jinak, říkají, bude spor rozhodnutý skrz trojstranný dialog mezi Indií, Pákistánem a kašmírskými představiteli.
Separatistický vůdce Syed Ali Shah Geelani spolu s Yasinem Malikem vyzívali obyvatelstvo k posílání dopisů, e-mailů a textových zpráv do OSN s cílem přitáhnout pozornost na tento problém. Výsledkem bylo, že se v pátek v mnoha kašmírských městech zastavil život. Obchody, úřady a banky byly zavřeny ve většině částí muslimsky dominantního Kašmíru. Zavřeny byly také školy a univerzity. Doprava byla částěčně ochromena.
Deník Kashmir live informoval, že ve městě Sopore (hlavní město kašmírského okresu Baramulla) byly ohlášeny konflikty, při kterých byl zabit 21-letý muž a tři osoby byly zraněny, když Central Reserve Police Force (CRPF) vyvolalo otevřené boje proti demonstrantům.

Poslední největší demonstrace proběhly ve městě Srinagar na konci srpna, kdy byl vyhlášen několikadenní zákaz vycházení a proběhlo několik ozbrojených střetů mezi indickými policisty a protestujícími separatisty. Policejní velitelství oznámilo, že během těchto nepokojů zahynuly čtyři lidé včetně jedné ženy a 45 lidí bylo zraněno. O tom, že situace nebyla pod kontrolou ještě 19. září, se můžete přesvědčit v následujícím videu.





Zdroje:
BBC News [online]. [cit. 27.10.2008]. Dostupný z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7688065.stm
CNN International [online]. [cit. 27.10.2008]. Dostupný z: http://edition.cnn.com/video/#/video/world/2008/09/19/vo.kashmir.clashes.ap?iref=videosearch
Kashmir Live [online]. [cit. 27.10.2008]. Dostupný z: http://www.kashmirlive.com/story/One-killed-as-CRPF-opens-fire-on-Baramulla-protest/378230.html

Přes Kašmír vede obchodní cesta

Islámábád - V Kašmíru byla po 60-ti letech slavnostně otevřena nová obchodní cesta mezi Pákistánem a Indií. Na přechodu je i obchodní středisko a bezpečnostní stanoviště pro kontrolu zboží.
Kamiony naložené ovocem, medem a kořením ze zelenajícího se kašmírského údolí se konečně dočkaly. Je to první obchodní silnice v oblasti za posledních šest desítek let.


„Bylo mi dvanáct let, když jsem naposledy viděl koše plné ovoce směřující do Rawalpindi“, popisuje pákistánské město poblíž hlavního města Islámábádu 74-letý indický farmář Haji Abdul Ahad Bhat.
Desítky školáků lemovaly silnici v Salamabadu, města v blízkosti Linie kontroly, kde bylo zřízeno i obchodní středisko vybavené skladišti a bezpečnostní stanoviště pro kontrolu zboží.
Kamiony byly ozdobeny vlajkami a transparenty s nápisem „Dlouhý život obchodu mezi dvěma stranami“.
Otevření nové silnice má podpořit mírovou dohodu z roku 2004. Naplňování dohody se ocitlo v ohrožení především v posledních několika měsících v důsledku desítek přeshraničních přestřelek a opětných obviňování ze strany Indie, že Islámábád podporuje útoky na jejím území.
Zahájení provozu přivítali jako své vítězství separatisté na indické straně Kašmíru, kteří o otevření obchodní trasy usilovali při nedávných masových protestech proti indické vládě, se kterou bojují od roku 1989. Během této doby zahynulo přibližně 68 000 lidí, především civilistů. Jde ale zatím jen o symbolický akt, neboť prozatím bude "běžný" provoz představovat čtveřice kamionů z každé strany týdně. „Je to první krok k dosažení kašmírské ekonomické nezávislosti“, říká separatistický vůdce Mirwaiz Omer Farooq.
„Doufám, že naše produkty nebudou posílány jen do Pákistánu, ale že se rozvine obchod i s centrální Asií a Perským zálivem“, řekl Gulam Rasool.
„Jsem moc šťastný, že se po tolika letech obnovil obchod“, říká obchodník Haji Farooq Ahmad.
Ekonomové říkají, že znovuotevření obchodní cesty je velmi významné, protože cesta Srinagar-Muzaffarabad není tolik zasažena extrémy počasí jako jiné cesty, které jsou prakticky vždy odříznuté, když zasněží.

Zdroje:
CNN International. [online]. [cit. 2008-10-24]. Dostupné z:
http://edition.cnn.com/2008/WORLD/asiapcf/10/2/kashmir.trade.ap/index.html#cnnSTCText
ČT 24. [online]. [cit. 2008-10-24]. Dostupné z: http://www.ct24.cz/svet/asie-a-australie/33095-pres-kasmir-vede-obchodni-cesta/
BBC News [online]. [cit. 2008-10-24]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7681320.stm
The Guardian. [online]. [cit. 2008-10-24]. Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/world/2008/oct/22/kashmir-india

Trocha úvodu do problematiky

Indie a Pákistán - dvě sousedící jaderné mocnosti indického subkontinentu vzájemně měří své síly od získání nezávislosti na Británii v roce 1947. Jablko sváru v jejich vztazích představuje už 60 let trvající konflikt o sporná území, z nichž je nejvíc vidět spor o Kašmír, vysokohorské území při hranici s Čínou.

Přistoupením Kašmíru do Indické unie před 60 lety, 26. října 1947, se rozpoutal kolotoč násilností.

Kořeny sporu sahají do roku 1947, kdy se Britská Indie rozdělila na hinduistickou Indii a muslimský Pákistán. Obyvatelé muslimského Kašmíru požadovali připojení k Pákistánu (hlavní argument Pákistánců pro jejich územní nároky). Když do Kašmíru vpadly z Pákistánu muslimské jednotky, hinduistický mahárádža Hari Singh se obrátil na Dillí s žádostí o pomoc. Indie jeho prosbu vyslyšela pod podmínkou, že knížectví přistoupí do Indické unie.

Strategický význam Kašmíru potvrzuje skutečnost, že o něj vedly obě země dvě ze tří vzájemných válek. První dvouletá indicko-pákistánská válka skončila v lednu 1949, Kašmír byl poté rozdělen linií příměří existující dodnes. Na pákistánské straně vznikl formálně nezávislý stát Azád Kašmír. V Indii byl vytvořen svazový stát Džammú a Kašmír. Podle rezoluce OSN z 13. srpna 1948 měli sami Kašmířané rozhodnout v referendu o svém osudu. To se ale nikdy neuskutečnilo.

Další válku o ovládnutí celého Kašmíru svedla Indie s Pákistánem v roce 1965. Ještě dříve, 6.února 1954, však kašmírské Ústavodárné shromáždění ratifikovalo Singhovo rozhodnutí o připojení k Indii.

Nekončící násilí

Jen za rok 2007 v Kašmíru zahynulo v důsledku přestřelek nebo atentátů přes 1000 lidí. Údaje o počtu obětí se rozcházejí, od roku 1989 do roku 2004 podle indické vlády v Kašmíru zahynulo přes 40 000 osob, podle separatistů jde až o 90 000 lidí, hlavně civilistů.

Odpor kašmírského separatistického hnutí proti indické vládě zesílil po roce 1989. Hnutí za nezávislost se postupem doby zradikalizovalo a islamizovalo. Dillí obviňovalo Islámábád z tajného vyzbrojování a vojenského výcviku povstalců.

Eskalaci napětí umocnily v lednu 1990 nábožensky motivované nepokoje v kašmírské metropoli Šrínagaru, které rozpoutaly období kašmírského protiindického teroru. Nadějně se vyvíjející mírová jednání nastolená v roce 1998 setkáním indického a pákistánského premiéra v New Yorku vzala za své po ofenzivě indické armády proti pákistánským ozbrojencům u kašmírské linie kontroly v květnu až červenci 1999. V tuto dobu již oba státy patřily k jaderným mocnostem.

Atentát na indický parlament v prosinci 2001 provedený pěti Pákistánci znovu destabilizoval už tak dost neklidnou situaci v regionu. Dillí i přes četná protiteroristická opatření pákistánského prezidenta Parvíze Mušarafa zvýšilo ostrahu na společné hranici - v roce 2003 hlídalo bezpečnost přes milion vojáků. V listopadu téhož roku začalo na indicko-pákistánské hranici z pákistánské iniciativy platit příměří, ke klidu zbraní se ovšem nezavázali islámští radikálové.

Naděje na mír v nedohlednu

Ve vzájemných vztazích se začalo pozvolna oteplovat v roce 2004, když se oba státy dohodly na zastavení testů jaderných zkoušek a zavázaly se řešit kašmírskou otázku dialogem. Došlo ke zřízení horké telefonní linky. Procesu usmíření napomohlo ničivé zemětřesení o síle 7,6 stupně Richterovy škály, jež zasáhlo pomezí Pákistánu a Indie a část Afghánistánu 8. října 2005. Počet obětí přesáhl 74.000 a nejhůře byla postižena právě oblast Kašmíru. Indie a Pákistán symbolicky otevřely společné hranice, aby umožnily přepravu humanitární podpory a setkání rozdělených rodin. Země také postupně obnovily, byť omezeně, přeshraniční leteckou, autobusovou a železniční přepravu.

Křehkou rovnováhu v červenci 2006 narušily pumové útoky na železnici v Bombaji. Podle indické policie za nimi stála pákistánská vojenská rozvědka a provedla je kašmírská extremistická skupina Laškare tajjaba. Ještě téhož roku pákistánský prezident Parvíz Mušaraf prohlásil, že by byl ochoten vzdát se svého nároku na pohraniční konfliktní území Kašmíru, pokud by Indie souhlasila s větší autonomií tohoto himálajského regionu.

V současnosti se v Kašmíru i v Dillí ozývají hlasy trvající na snížení stavu indických jednotek z Kašmíru. Indie tu udržuje kontingent o síle přibližně 600.000 mužů, kteří bdí nad bezpečností minoritních 300 000 hinduistů. Podle časopisu The Economist by kašmírské obyvatelstvo demilitarizaci přijalo spíše s úlevou než s lítostí nad odchodem bezpečnostních složek.

Kašmír položil svou první železnici

První železnice ve sporném území Kašmíru se otevře v sobotu 11. října, oznámila jak Indie, tak Pákistán. Trať je v indické části Kašmíru a může mít dramatický dopad na lidské životy. Cílem projektu je přinést rozvoj do vzdálených oblastí zmítanými vnitřními rozpory.

U slavnostního otevření trati ve městě Srinagar bude i indický premiér Manmohan Singh. Život ve městě bude kvůli separatistiským pokusům doprovázejících jeho návštěvu zastaven.

Dokončující práce na této nové rychlé železniční trati probíhají v Ompuře, městě v indické části Kašmíru. Když vstoupíte na stanici, uvidíte nové lesknoucí se nástupiště a železniční koleje. Za stanicí stojí nový typ vlaku. Spousta ozbrojeného personálu z polovojenské Železniční ochranné armády udržuje dohled. Ompura v okrese Budgamje je stanicí, kde se v brzké době otevře železniční trať Kašmíru.
Vlakový spoj bude spojovat Baramullah na severu s Qazigund na jihu – vzdálenost 117 km.

Železniční úřady říkají, že trať bude dokončena v létě roku 2009, ale 11. října bude připravena 72 km dlouhá trať z Anantnagu do Rajwansheru via Srinagar, tvrdí indický premiér Manmohan Singh.
Projekt byl poprvé zveřejněn v roce 2000 a pracuje se na něm tedy 8 let.
Stavba v ceně 466 mil. dolarů je první železniční projekt spojující různé části Kašmíru a jak tvrdí Indian Railways Construction Company (IRCON), projekt transformuje region a přinese rozvoj nejvzdálenějších částí Kašmíru.
„V současnosti zabere cesta z Qazigubdu do Srinagaru tři hodiny. Vlak tuto samou vzdálenost ujede za 45 minut. Bude to prospěšné pro studenty, kteří budou mít snadnější cestu do Srinagaru. Bude to lepší pro ty, co se potřebují dostat do nemocnice ve městě“, řekl vedoucí projektu společnosti IRCON.
Obyvatelé vesnic a měst s tratí souhlasí.
„Až bude vlak v provozu, hodně pomůže nám všem“, řekl Mohammad Yassen, který bydlí v Baramullahu. „Vlak enormně sníží dobu cestování a úřady řekly, že jízdné zůstane nízké, což bude pro nás dobré,“ řekl.

Železniční projekt je jeden z nejambicióznějších závazků Indických drah.
Více než 5000 dělníků pod vedením stovky inženýrů pracovalo roky na položení trati, stavbě 900 mostů a mnoha nástupišť.
„Ale nejtěžší úkol“, říká vedoucí projektu, „bylo postavit železniční síť skrz oblast nejvíce zasaženou za poslední dvě desetiletí povstáními radikálů. Bezpečnost poskytovala na pracovišti policie a armáda, ale bezpečnostní kordón byl při každé příležitosti napadán.“

Kašmírský nehostinný terén a drsné zimy znamenaly problémy v realizaci projektu.
„Kašmírské zimy jsou příliš kruté pro práci venku, což znamená efektivně využít práci během pěti měsíců v roce“, říká vedoucí projektu.
Nicméně v Kašmíru se říká, že železnice je spíše symbolická a že nebude mít velký dopad na to, jak lidé žijí a dojíždí.
„Je to spíše vlak pro turisty. Vagóny mají velká okna přes které mají turisté neomezený výhled na krásnou kašmírskou krajinu“, říká Mubeen Shah, předseda Kašmírské komory obchodu a průmyslu.
Druhá část projektu je spojení Qazigundu s Udhampurem na jihu. A zbytku Indie.
To se však může protáhnout na mnoho let.

Zdroj:
BBC News. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7471331
Reuters India. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: in.reuters.com/article/topNews/idINIndia-35907020081011
ČT 24. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: http://www.ct24.cz/svet/33095-pres-kasmir-vede-obchodni-cesta/
Indian Express. [online]. [cit. 2008-10-14]. Dostupné z: http://www.indianexpress.com/news/Coming-down-the-mountains,-wearing-red-patina,-train-sweeps-Valley/372483/